Sezónní alergická rýma je tradičně označována jako "senná rýma". Je to nepřesné, protože jde o alergii na pyly.

Proto mluvíme o polinóze nebo o sezónní pylové alergii.

HLAVNÍ DRUHY ROSTLIN, KTERÉ MOHOU BÝT PŘÍČINOU PYLOVÉ ALERGIE:

TRÁVY
pýr, srha kostřava, medyněk, jílek, kukuřice, lipnice, bojínek, rákos, psárka

DŘEVINY
bříza, habr, jírovec, dub, cypřiš, javor, jasan, buk, kaštanovník, olše, vrba, ořešák, líska, olivovník, jilm, topol, platan, lípa

BYLINY
pelyněk, řepka nebo hořčice, tolice vojtěška, drnavec, jitrocel, ambrózie, jetel

Alergické příznaky jsou provokovány při určitých koncentracích pylových zrn ve vzduchu. V průměru stačí 10-20 pylových zrn v 1 m³.

PYLOVOU SEZONU lze v našich podmínkách rozdělit na tři hlavní období:

1. Jarní období, kdy se v ovzduší vyskytuje hlavně pyl dřevin
2. Letní období s převahou pylů trav
3. Podzimní období, v němž hlavními alergeny jsou pyly vysokobylinných plevelů.

Průběžné informace podává v pylové sezóně Pylová informační služba, která monitoruje situaci na 12 stanicích v ČR. Sídlo PIS ČR je v Brně.

BRAŇTE SE SVÝM OBTÍŽÍM!

Pylový "vrchol" trav je přibližně v období mezi 15. květnem až 15. červencem (koncentrace 100-500 pylových zrn/m³).

Pamatujte, že tento vrchol uvolňování pylů do ovzduší může být v horských oblastech posunut až o měsíc. Plánujete-li dovolenou na horách, nezapomeňte na to.

Sekání trávníků je důležitým preventivním opatřením, ale je pro každého alergika, citlivého na travní pyly, nebezpečné. Totéž se týká i plísní, které se v trávě množí.

Pyly stromů jsou těžší, proto "necestují" tak daleko a je možno se jim snadněji vyhnout.

Až na výjimky mohou mít alergici květiny doma bez obav. Většina okrasných květin uvolňuje hmyzosprašné pyly.

POZOR NA MED! Med může obsahovat pylový alergen a vyvolat alergickou reakci.

Příznaky pylové alergie:

Rýma se může projevovat silným svěděním očí, nosu a pocitem svědění či pálení v krku.
Může se také projevit silným vodnatým výtokem nebo naopak ucpáním nosu, které brání dýchání nosem. Časté jsou záchvaty kýchání, někdy i kašle.
Komplikací může být ztráta čichu, chuti, zánět vedlejších dutin nosních a astma (zejména ve vlhkém létě).

Má vliv věk?

Pylová alergie může vzniknout v kterémkoliv věku. Začátek se posouvá až do předškolního věku. Hlavním obdobím je rozmezí mezi 8. až 20. rokem (vzácně nad 40 let).

Koncentrace pylů v ovzduší je také ovlivněna počasím. Horké, suché počasí napomáhá šíření pylů stejně jako vítr. Naopak déšť sráží pyly dolů na zem a riziko obtíží snižuje. Proto dříve, než půjdete nebo pojedete na kole do přírody, než odjedete na dovolenou, podívejte se na pylový kalendář a seznamte se s pylovou předpovědí.

RADY PRO PYLOVÉ ALERGIKY:

Vyloučit úplně kontakt s pyly není samozřejmě možné. Je ale možné podstatně pylovou expozici omezovat:

• V pylové sezóně nejezděte v autě s otevřenými okny
• Ve vrcholech pylové sezóny nepořádejte pikniky a nekempujte v přírodě
• Pobyt v přímořských oblastech je vhodný i proto, že je zde méně pylů
• Ve vrcholech pylové sezóny nebo když v pozdním odpoledni stoupá koncentrace pylů v ovzduší zavírejte okna.

zdroj: Institut UCB pro alergii
foto: Střípky