Cestování je atributem moderní doby a do podvědomí cestovatelů a turistů se již vžilo, že zdravotní rizika, která může přinášet, lze vhodnou a včasnou prevencí omezit, či dokonce minimalizovat.

Odhady WTO (World Trade  Organization) počítají se stálým nárůstem cestovního ruchu - mezinárodní turistika zažívá tzv. „zachovalý růst“. Od konce 90. let právě Evropa byla a je i nadále vedoucí světovou cílovou destinací: 60 % cestovatelů směřuje právě do Evropy. Nejvíce navštěvovanou zemí, nejen v Evropě, ale i na světě je Francie následovaná Španělskem. Odhady WTO na rok 2020 předpokládají, že nadále nejnavštěvovanější oblastí na světě zůstane  Evropa s 46% podílem v zastoupení mezi ostatními destinacemi. V České republice sleduje trendy v cestování Český statistický úřad: z důvodu trávení volného času (cesty delší než 4 přenocování) vycestuje do zahraničí již po několik let více než 2,6 milionů osob. Nejnavštěvovanějšími stále zůstávají i pro Čechy evropské země (cca 95 % Čechů). Prvenství dosahuje Chorvatsko - tam směřuje více než třetina turistů (838 tisíc), kteří cestují do zahraničí, dále nepřekvapí Slovensko (450 tisíc) následované Středomořskými  státy - Itálií (350 - 400 tisíc turistů), Řeckem a Španělskem. Vyhrává Středomoří a mimo evropské země se o další pořadí dělí také často navštěvované země severní Afriky - Tunisko, Egypt a Maroko - a zájem narůstá i o Turecko.  

I když se Evropa jeví jako zdánlivě neproblematická destinace, je třeba zdůraznit některé aspekty důležité pro ochranu zdraví i při těchto „civilizovaných“ cestách.

1. Importovaná onemocnění: nejvíce Čechů cestuje právě po Evropě –
   a rovněž největší počet importovaných onemocnění se diagnostikuje právě u těchto cestovatelů.
   I v Itálii se můžete nakazit virovou hepatitidou A (importovaná onemocnění VHA tvoří třetinu! ročního výskytu v ČR) a v Chorvatsku klíšťovou encefalitidou. Nejčastějším onemocněním je ale u evropských cílů salmonelóza, kterou každým rokem onemocní stovky turistů a další průjmová onemocnění způsobená bakteriemi např. kampylobakterióza (častá infekce z drůbeže, především nedostatečně tepelně upravených kuřat) a tzv. průjmy cestovatelů často označované místními názvy – mamajka (Rumunsko) či Greek Gallop (Řecko)
   (zdroj EPIDAT, SZÚ Praha)
    

2. I jihoevropské a severoafrické destinace (oblast Středomoří) skrývají riziko některých „exotických“ onemocnění - břišní tyfus, parazitární onemocnění - leishmanióza (kožní onemocnění způsobené prvoky a přenášené poštípáním pakomáry, existuje i forma která postihuje vnitřní orgány), malárie (omezené oblasti v Egyptě, Alžírsku), nebo virová - hemoragická horečka s renálním syndromem (virové onemocnění, jehož rezervoárem jsou hlodavci, kteří původce vylučují močí a dalšími exkrety). Vstupní branou jsou dýchací cesty a v klinickém obraze jsou horečka, bolesti hlavy, krvácení do kůže, z nosu a dochází k rozvoji šoku a selhání ledvin.
    

3. V oblastech turisticky významně exponovaných lze narazit na problém legionelózy, meningokokového invazivního onemocnění (nejčastější je zánět mozkových blan) a onemocnění způsobených patogenními E. coli. 
   Legionelóza, tzv. legionářská nemoc je infekční onemocnění probíhající nejčastěji jako těžký zápal plic. K nákaze dochází vdechnutím kapének obsahujících bakterie přežívající ve sprchových a klimatizačních zařízeních. K epidemiím může docházet v hotelích, nákupních centrech apod. 
   Meningokoková meningitida se objevuje v různých evropských zemích, i v ČR. Z důvodu vyššího výskytu se plošné očkování zavedlo např. ve Velké Británii a Španělsku. Jedná se o hnisavý zánět mozkových blan, původce se přenáší kapénkovou infekcí. K šíření přispívá větší nahromadění lidí a fyzická námaha (v ČR výskyt onemocnění u mladých osob v souvislosti s návštěvou diskoték, chmelové brigády a společné ubytování, vojenské útvary). V předchozích dvou letech došlo nejen v Evropě, ale i v USA a Kanadě k zavlečení původců tohoto onemocnění (pro Evropu netypické skupiny W135) z každoroční muslimské pouti do Mekky v Saudské Arábii.
   Onemocnění způsobená patogeními E. coli (EHEC- enterohemoragické) jsou často spojena se stravováním typu „fast food“. Často se jedná o onemocnění s krvavými průjmy, které může být komplikované akutním selháním ledvin.
    

4. Právě v evropských zemích se nacházejí významná ohniska klíšťové meningoencefalitidy (Německo, Rakousko, Slovensko, Slovinsko, Švýcarsko, Polsko, Švédsko, Pobaltské republiky).
    

5. Ani ve vyspělých evropských zemích není běžná vysoká proočkovanost proti „dětským“ nemocem, tak jako v ČR - je možný kontakt se spalničkami, dávivým kašlem, tuberkulózou (data WHO). Vzhledem k systému, kterým je řešeno tzv. pravidelné („dětské“) očkování v ČR (zákonný podklad = zákon 258/2000Sb. o ochranně veřejného zdraví v pozdějších zněních, finanční hrazení státem, organizační zajištění hygienickou službou a tradice v provádění očkování terénními dětskými lékaři), dosahuje průměrná proočkovanost u nás proti všem nemocem očkovacího kalendáře 95-98 %. Po očkování proti některým nemocem, např. spalničkám, existuje celoživotní ochrana, u jiných, např. dávivý kašel, je s časovým odstupem od očkování nákaza možná.
    

6. Ani Evropa není uchráněna před epidemickými výskyty přenosných onemocnění, příkladem jsou spalničky v roce 2003 v Itálii (více než 1200 případů), Švýcarsku (387 případů) a Španělsku, legionářská nemoc –  opakovaně v 2003, 2001 ve Španělsku (téměř 800 případů), v roce 2002 ve Velké Británii (116 případů), Holandsku a dalších. Dále v r. 2002 salmonelóza ve Švédsku, meningokokové onemocnění v Dánsku, Francii (41) a Holandsku (30 případů), virová meningitida na Kypru (751 případů) či v roce 2002 v Řecku akutní respirační syndrom.
   (data WHO-CISID)

MUDr. Eva Jílková
Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem