Kdo žije v rovinaté nebo mírně zvlněné krajině, někdy závidí lidem z podhůří a hor. A přece i v Polabí, na Třeboňsku, Tachovsku i jinde jsou místa, která se mohou stát cílem zajímavých výletů. Jsou to především rybníky.

Položíme před sebe podrobnou mapu svého kraje a vyhledáme na ní modře zbarvené plošky. Jen málokde nenajdeme ani jedinou. Zato v některých oblastech jsou vodních ploch desítky. Už ta podivuhodná jména rybníků! Okřínek, Potěšil, Krvavý, Holná, Blato, Dobrá vůle, Ptačí blato, Osika, Mnišský. Bývají jen u těch větších rybníků, desítky dalších zůstávají beze jména. Aspoň do té doby, než se k nim vypravíme a zjistíme, jak jim říkají místní lidé. Nebo dokud je sami nějak nepojmenujeme.

Proč by chlapci a děvčata z Jindřichohradecka nemohli doplnit svůj program o výlety k významným rybníkům ve svém okolí? Kačležský rybník a Holná bývaly v minulosti vyhledávaným tábořištěm vodních skautů. Obejít Ratmírovský rybník – to je celodenní putování, převážně lesem. Kdyby se třeboňští chtěli vypravit každý týden k jinému rybníku v desetikilometrovém okruhu kolem svého města, měli by krásné cíle vycházek a výletů na několik let!