Zpočátku dvojčátkům, přibližně do půl roku, než se sama začnou obracet z bříška na záda a opačně, stačí jen jedna dětská postýlka, ve které leží společně. Teprve když začnou být děti živější a mohly by si ublížit, je vhodné je oddělit.

Ivana: “Dokud byly holčičky úplně maličké, spaly na šířku v jedné postýlce. Pamatuji se, jak jsem rozespalá po nich šátrala, přebalila jeden balík, vyndala si druhý a jednou se mi také stalo, že jsem rozbalila ten samý balík a přebalila ho a pak jsem se divila, že mám jedny mokré a jedny suché pleny, než mi došlo, že jsem si zřejmě dvakrát vyndala to samé dítě. Typická příhoda byla i ta, že jak jsem si navykla, automaticky dělat všechno dvojmo (a to je teda věc: dvakrát úplně stejně), připravila jsem si na linku pro sebe dva kávové hrnky a dala do obou kafe. Pak mi to došlo … horkou vodou jsem to už nezalila.

Stokrát jsem si říkala, že se z té dvojitosti zblázním. Prát, žehlit a hlavně oblékat dvakrát ty samé věci – kabátky, čepičky, dupačky, košilky. Asi do dvou měsíců jsme je stále museli nechávat v zavinovačce. Každou zavinovačku jsem žehlila asi hodinu. Béčko se v noci vždycky obratně ze zavinovačky vysoukalo, namáčklo se do rohu postýlky a na hlavičce mívalo červený pruh.

Všechno muselo být sterilní, a tak se pořád vyvařovaly lahvičky a dudlíky. Měli jsme samozřejmě i několik dudlíků na cumlání, ale holčičky je moc nepoužívaly. Nevím, zda to nebylo tím, že v nemocnici o ně byla nouze. Dudlík měla na postýlce vždycky jenom jedna, a když jsem se ptala, proč nemají u sebe dudlík obě, sestra mi řekla, že jich zas tolik nemá. Musím tedy, bohužel, přiznat, že u nás zvítězilo cucání palců, a to obou. Co jen dalo práce skládání tehdy ještě jen a jen látkových plen, napřed na třetiny, potom na čtvrtiny. A co klička a uzlík na plenkových kalhotkách! Nejhorší je, že když to všechno dokážete, vyměníte pleny, zavážete plenkové kalhotky, složíte si košilku do kabátku a potom to nasoukáte na vzpouzející se tělíčko, a když ho přemůžete, zavážete na zádech úhledné mašličky, které půjdou snadno rozvázat, natáhnete dupačky a budete předstírat, že jste do nich zasunuli i ty maličké kraťoučké nožičky, potom vězte, že jste nezvítězili, neboť vás očekává ještě jeden potomek, který je značně nervózní, protože už dávno zjistil, že si ho nevšímáte.”

Častým problémem městských maminek je to, že hluboký kočárek se nevejde do výtahu nebo že v domě výtah vůbec není. Pokud se tedy musí nechávat kočárek dole (nejlépe v kočárkárně), je vhodné nosit děti najednou, aby nezůstávalo jedno dítě samotné (nemluvě o těch maminkách, které jsou obdařeny ještě starším, avšak ještě malým sourozencem dvojčat). K tomu může dobře posloužit baby vak a taška na dítě (v horším případě lze nahradit jakoukoli velkou taškou s pevným dnem – třeba “hokejistickou”). Jedno dítě lze dát do vaku, druhé “si hodit přes rameno” v tašce, kterou při ukládání dětí do kočárku lze položit třeba na zem. Pokud výtah v domě sice je, ale široký kočárek se do něj nevejde, existuje další možnost. Některé maminky si pořizují starší kočárek pro jedno dítě, ve kterém dvojčata vozí výtahem (a mohou s nimi zajet až do bytu); v kočárkárně je pouze přeloží do “dvojčecího” kočárku.

Štěpánka: “Uložili jsme děti a po chvilce obvyklého křiku se rozhostilo kýžené ticho. Asi po pěti minutách jdu kluky zkontrolovat a přikrýt. No, a teď jsem nevěděla, jestli se mám smát, brečet, nebo na ně řvát. Oba seděli na přebalovacím místě a vzájemně si po sobě patlali dosud nepoužitý opalovací krém za 140 Kč. Měli krém úplně všude: ve vlasech, na pyžámku, pod pyžámkem, na podložce. Když jsme na ně nevěřícně hleděli, vesele se smáli a ukazovali si na zadečky. Byli totiž pokakaní a celkem správně se přesunuli na obvyklé místo. A když se nedočkali rychlého zásahu nás rodičů, tak se tam zabavili sami.”

Nyní je velkou výhodou možnost užívání jednorázových plenkových kalhotek. Je to sice záležitost finančně náročnější, ale vyplatí se. Pro dvojčátka není problém nakupovat pleny přímo od výrobce ve velkém, protože zde nehrozí riziko, že by z nich vyrostla. Maminka tím ušetří spoustu času, který by jinak strávila praním a žehlením bavlněných plen. Pokud však rodičům finanční situace nedovoluje používat tyto plenky stále, je možné kombinovat je s bavlněnými. K tomu ještě jedna užitečná rada. Lze používat tzv. separační plenky. Jsou to obdélníčky netkané textilie, které se pokládají na složenou bavlněnou plenku směrem k tělu dítěte. Moč prosákne separační plenkou, ale nedostane se zpět na pokožku dítěte (podobný princip jako u jednorázových plenek) a stolička zůstává na separační plence, kterou po použití prostě spláchnete do záchodu. Separační plenky se prodávají v lékárnách nebo v obchodech s kojeneckým zbožím.

Poté co děťátka začnou přecházet na doplněk mléčné výživy v podobě různých polívčiček a přesnídávek, bude mamince asi připadat, že tráví většinu času v kuchyni vyvářením a krmením dětí. Nejprve rada, jak ušetřit čas v kuchyni. Pomineme-li vaření do mrazáku a neocenitelnou pomocnici v podobě mikrovlnné trouby, mohu maminkám doporučit, aby využily nabídky již hotových polévek a masozeleninových přípravků dětské výživy. Firma Deva z Nového Města nad Metují své výrobky zasílá na dobírku v minimálním balení 18 kusů od jednoho druhu (ale co to je pro dva jedlíky!) za velmi výhodné ceny. Sortiment jejich výrobků je dost široký, některé druhy se na pultech obchodů ani neobjevují. Stačí si jen napsat o nabídkový list výrobci. V obchodech se většinou setkáme s rozmanitou nabídkou pouze zahraničních, a tudíž drahých výrobků.

Další rada se týká také jídla, ale tentokrát spíše stolování. Ne všichni máme byt podle vlastních představ. V panelovém bytě se místa většinou nedostává, natož když ke dvojčatům máme ještě jedno dítě. Na dvě dřevěné – osvědčené – židličky prostě není prostor. Maminkám dvojčat se výborně osvědčily židličky závěsné. Je možné je použít téměř na každý stůl, jsou skladné, dají se zastrčit, když právě není čas k jídlu, nikde nepřekážejí a děti jedí u velkého stolu společně s rodiči.

Zdroj: ukázka z knihy - Dvojčata
brož.,144 s., 179 Kč
(Portál, 2002)

foto: střípky