Draci mohou být z papíru, plastu nebo tkaniny. Nebo vlastně z čehokoli, pokud vytvoříte dostatečnou plochu, do které se může opřít vítr.

Podzimní pouštění draků má v Česku zhruba pětisetletou tradici. Skutečný původ však mají draci v Číně asi před 2200 lety. Odtud pronikli do Japonska, kde je začali stavět o 1000 let později.

Rituál nebo zábava

Stavba a pouštění draků má v asijských zemích mimo jiné rituální smysl. Například Japonci pouštějí draky i proto, aby zajistili svým dětem dobré zdraví. Draci v Asii měli, především v minulosti, dokonce pracovní užití. Nad rýžovými poli totiž plnili roli strašáků ptáků. Historie zmiňuje dokonce i případy, kdy je použili vojáci.

V Evropě však draci sloužili a slouží pouze pro zábavu. (Případy jiného využití v Evropě a USA dokumentuje fotobox.) A dokud se zhruba před 30 lety nezačali vyrábět komerčně z igelitu, šlo o zábavu docela náročnou. Jeden večer totiž mužská část rodiny slepila kostru, další večer ji potáhla papírem a teprve třetí den se na potah malovalo.

Dračí současnost

Současní draci jsou rozděleni do tří kategorií: základní či zábavní, řiditelní (akrobatičtí) a tažní. Počet těch, kteří pouštějí na podzim draky pro zábavu, odhadnout nelze. Obecně však můžeme říci, že jde o rodiny s malými dětmi. "Akrobatickým drakům se v Česku věnuje podle našich odhadů zhruba tisícovka lidí a asi další dva tisíce to zkoušejí s tažnými draky," tvrdí Petr Valenta z brněnského obchodu s draky.

Obyčejný drak je upoutaný na jedné šňůře a v podstatě pouze ve větru létá. Pokud je vítr stabilní, tak v něm vlastně stojí. Řiditelný drak má dvě až čtyři šňůry (podle toho se na soutěžích rozřazují) a dají se s ním předvádět podobné kousky jako s rádiem řízeným modelem letadla. Tažní draci pak slouží třeba k jízdě po zemi, sněhu či na vodě.

"Existují i speciální draci, s nimiž se dá létat při bezvětří, nebo dokonce v halách," dodává Petr Valenta. Jsou tak lehcí, že stačí zatáhnout za šňůru a vzletí. Ve vzduchu se pak pohybují, aniž by potřebovali vítr.

Výrobci udávají, že existuje okolo 20 základních typů, které samozřejmě mají další modifikace. S příchodem výkonných, komerčně prodávaných draků se také objevilo dříve neznámé omezení. "Na základě předpisů o leteckém provozu nesmějí draci létat výše než 100 metrů," zdůrazňuje Petr Valenta.

Draka lze vyrobit doma, pak přijde zhruba na několik desítek korun. V obchodě vyjde nejlevnější drak asi na sto korun. Kdo chce vyzkoušet řiditelnou verzi s více šňůrami, musí si připravit minimálně 500 korun. To samé platí pro jednoduché dětské tažné draky. Cena velkých tažných draků ovšem může dosáhnout až 30 tisíc korun.

S draky se můžete setkat v kteroukoli roční dobu. Kromě klasických tvarů lze spatřit létat nejrůznější housenky, motýly či různé krabicové konstrukce. K vidění však jsou také akrobatické speciály, tažní draci nebo nejrůznější reklamní výtvory.

Zdroj: text: 14.9.2006, napsal P. Souček, Hospodářské noviny, foto: Střípky - www.stripky.cz

Na některých víkendových pobytech v podzimních měsících si s dětmi pouštění draků můžete také vyzkoušet. Nechte se inspirovat  nabídkou - www.afreetime.com