Kolébka(první seznámení s balančním míčem pro děti předškolního věku)

Máminu náruč každé dítě miluje. Cítí se v ní bezpečně, uklidňuje ho, dítě je v ní nejspokojenější. V náruči můžeme začít s jednoduchými pohyby, na které dítě podvědomě reaguje lepší orientací v prostoru, koordinačním zapojováním svalů důležitých pro vzpřímené držení těla, nácvikem rovnováhy a obratnosti.
Dítě bezpečně držíme v různých polohách v náruči i na klíně. Začínáme kolébáním všemi směry, později přecházíme v houpání, které střídavě zintenzivníme a zase zklidníme. Pohyb můžeme doprovodit některými známými říkankami. Cvičení by mělo být plné oboustranné radosti.

 

 

 

 

 Artista(cvičení rovnováhy a odvahy)

Nebojácné, odvážné a šikovné děti si můžeme postavit na svá stehna a pokusit se o napřímení trupu dítěte. Pevným držením v oblasti pánve dodáváme dítěti jistotu k provedení cviku.

Pavouček(posílení svalstva trupu a hýždí)

V následujícím cvičení položíme dítě na míč, pevně ho uchopíme v oblasti pánve a překulujeme všemi směry. Pobídneme ho, aby zvedalo postupně ruce a nohy a když nám to jde, zkusíme zvednout obojí. Při zvýšeném úsilí dítěte pozor na prohnutí v bederní oblasti a záklon hlavy!

Loutka(nácvik vzpřímeného sedu na míči)

Nácvik vzpřímeného sedu na míči můžeme přirovnat k pohybu loutky. Sed s kulatými zády jistě zná každý - loutka odpočívá. Nyní ji oživíme.

Uchopíme jemně pramínek vlase na temeni hlavy dítěte jakoby to byla nitka od loutky a povytáhneme tak, aby hlava dítěte byla v prodloužení páteře. Dítě vypne hrudník, ramena rozloží do šířky a pánev lehce překlopí dopředu. Tím dosáhne přirozeného bederního prohnutí. Chodidla od sebe vzdálená na šířku ramen jsou v prodloužení stehen, nevytáčí je, ani nevtáčí. Chvilku necháme dítě v této poloze přirozeně dýchat. Posléze nitku uvolníme. Nácvik vzpřímeného sedu několikrát opakujeme tak, že pohyb loutky dítěti připomínáme slovně.

Vyrovnat páteř dítěte můžeme i jemným tlakem na bradu směrem vzad a druhou rukou na střed hrudní páteře směrem vpřed. Stejně tak zkontrolujeme a navodíme přirozené bederní prohnutí.

 Vojáci (nácvik vzpřímeného sedu při houpání)

Nyní se ve vzpřímeném sedu rozhoupeme. Důležité je, aby celá chodidla zůstala v kontaktu s podložkou. Správný sed při houpání podpoříme lehkým předmětem, který položíme dítěti na hlavu (větší umělohmotná kostička, pytlík s pískem, sfouknutý míč apod.). Nemá-li předmět spadnout, musí zůstat celá páteř ve vzpřímeném držení. Aby se správné držení těla stalo samozřejmostí, je dobré se k tomuto cviku často vracet.