Mateřské mléko je jedinou fyziologickou potravou novorozence a kojence. Jestliže dítě nemůže být z jakýchkoliv důvodů kojeno, měla by mu být poskytnuta plnohodnotná náhrada. K tomuto účelu začaly ve světě při nemocnicích vznikat banky mateřského mléka. První, kdo formuloval myšlenku o konzervaci mateřského mléka byl pražský pediatr Epstein. Bylo to v roce 1907 a za 2 roky na to vznikla banka lidského mléka ve Vídni. V současné době je v ČR 13 bank mateřského mléka, většinou při perinatologických centrech:

Hradec Králové, Brno, Olomouc, Ostrava, Most,
České Budějovice, Česká Lípa, Plzeň, Praha-ÚPMD, Zlín, Vsetín

Od roku 1987 je v ČR zakázáno dle doporučení WHO kojit dítě cizí matkou či krmit dítě cizím neošetřeným mateřským mlékem, vzhledem k možnému přenosu HIV. V takových případech je nutné cizí mateřské mléko před podáním pasterizovat.

Pasterizace

Na prvním celosvětovém kongresu s názvem "Human Milk Banking" v Hradci Králové v roce 1981 byla pasterizační teplota stanovena na 62,5°C po dobu 30 min. Tato teplota inaktivuje viry a ničí bakterie, přičemž zachovává imunoglobuliny, laktoferin a lyzozym v MM.

ORGANIZACE DÁRCOVSTVÍ

Nemocnice, ve které se nachází banka mateřského mléka musí mít vypracovanou strategii pro manipulaci a skladování mléka a zdravotnický personál musí být pravidelně školen v této problematice. Tato strategie musí být každým rokem revidována a podepsána zdravotníkem pověřeným vedením mléčné banky a epidemiologem nemocnice.
Dárkyně mateřského mléka se získávají na porodnicích nebo ve spolupráci s praktickými lékaři pro děti a dorost. Dárkyně musí být zdravá (potvrzení od obvodního či závodního lékaře) a vyšetřena na HIV, HBsAg, BWR, AST, ALT, výtěry - krk, stolice, vyšetření moče.

Zajímá-li Vás tato problematika, více se dočtete na stránkách LALI (laktační liga)