Téměř vše, co těhotná žena sní, vypije nebo vdechne, si najde cestu k jejímu dítěti. To však může mít v některých případech tragické následky. Látky, které způsobují vrozené vývojové vady, se nazývají teratogeny. Jedním z příkladů teratogenu je Thalidomid, sedativum předepisované v 60. letech, jehož užívání způsobilo, že se stovky kojenců narodily s "ploutvemi" namísto rukou a nohou; dalším je Diethylstilbestrol (DES), přípravek, který byl v letech 1941 až 1971 předepisován jako prostředek zabraňující potratům a který má od té doby na svědomí tisíce mladých žen umírajících na rakovinu pochvy a další stovky tisíc, které jsou postiženy různými malformacemi.

Předepisované léky jsou však pouze jednou kategorií teratogenů. Každodenně užívané produkty, mezi něž patří káva, čaj, aspirín a jiné volně prodejné léky, jsou současně drogami, které mohou ohrozit plod. Totéž platí pro pivo, víno a lihoviny. Těhotná a kojící žena by se proto měla vyhnout všem lékům, které nejsou nezbytné, bez ohledu na to, zda jsou na předpis či nikoli. Jakákoli návyková droga, jako je crack, kokain, heroin, morfin, opium a methadon, může u dítěte vyvolat závislost, ale také kongenitální malformace, retardovaný růst, poruchy příjmu potravy, nepravidelný režim spánku a průjem; kojenec závislý na droze má okamžitě při porodu abstinenční příznaky. K dlouhodobým účinkům na dítě, jehož matka užívala ilegální drogy, patří hyperaktivita a poruchy učení.

Těhotná žena by se měla vyhnout i aspirínu, obzvláště ke konci těhotenství, protože tato látka může zasahovat do mechanismu srážení krve matky i dítěte a tím zvýšit riziko krvácení. Antibiotika, například tetracyklin, zanechávají na zubech dítěte trvalé skvrny a u nezralých dětí mohou retardovat růst končetin.

Nebylo prokázáno, že by kofein, který se vyskytuje v kávě, čaji, nápojích podobných cocacole, čokoládě a některých lécích zmírňujících bolest, způsoboval vrozené vývojové vady; může však zvyšovat srdeční frekvenci plodu i matky, proto by se jeho příjem měl v těhotenství omezit na minimum.
Toxické účinky na plod a matku mohou mít také vitamíny, obzvláště jsou-li podávány ve velkých dávkách. Těhotná žena by se měla vyvarovat nadměrného množství vitamínu A (hrozí poškození zraku), B6 (hrozí poškození nervů matky), C (denní dávka by neměla překročit 1000 miligramů), D (může vyvolat hyperkalcémii), E (může zvýšit krevní tlak matky) a K (nebezpečí novorozenecké žloutenky).

Každý lék, jenž je pro zdraví matky nezbytný, by se měl podávat v nejmenších možných dávkách a po nejkratší možnou dobu. Plod je nejvíce ohrožen v prvních třech měsících, kdy se vyvíjejí nejdůležitější orgány; každá žena, která plánuje těhotenství nebo se dozví, že je těhotná, by se proto měla poradit se svým gynekologem o všech lécích, které užívá nebo užívala. O svém stavu by měla uvědomit také své ostatní lékaře.

zdroj: Nancy Evans - Těhotenství a porod od A do Z