o kávě
zdravotní rizika dlouhodobé konzumace kávy
hodnocení účinků pití kávy na organismus
- (účinky karcinogenní, na krevní tlak,na cholesterol, na infarkt myokardu, na trávicí trakt, v těhotenství, atd.)
složení kávy

Káva se jako celosvětově rozšířený a oblíbený nápoj stala běžnou součástí výživy. Jako osvěžující nápoj je známa více než tisíc let.

Již v klasickém období arabské medicíny Avicenna (Ibn Sina), fyzik, filozof a lékař, vysvětluje léčivé vlastnosti bunchumu (kávy) takto: "Osvěžuje paměť a čistí kůži".

Káva se zpočátku v Evropě užívala jako lék a prodávala se v lékárnách, neboť její vysoká cena bránila masovému rozšíření. Teprve později, když se dostala na trh ve větším množství, se začala prodávat, v prodejnách s běžnými nápoji a lihovinami a začala se prodávat i v kavárnách.

O tom, že konzumenti kávy to neměli vždy jednoduché svědčí spor vyvolaný mezi příznivci a odpůrci kávy ve Švédsku. I když zde byla káva známa již začátkem 18. století, odpůrci tvrdě kávu i čaj zatracovaly a prohlašovaly je dokonce za smrtící jed. Švédského krále Gustava III. napadlo, jak by se mohla zjistit pravda. Dvěma bratrům, dvojčatům, kteří byli odsouzeni k smrti, byla udělena milost, pokud jeden z nich vypije denně konvici čaje a druhý konvici kávy. Lékařské kolegium přesně pozorovalo reakce u obou delikventů, měřilo tep, kontrolovalo vylučování potu a nespavost. U dvora se uzavíraly sázky a profesoři očekávali jejich skon. Léta plynula, zemřel jeden z profesorů, nakonec i král a konečně ve svých 83 letech zemřelo i čajové dvojče. Co bylo příčinou jeho smrti se neví, ale kávové dvojče žilo dál a není známo kolika let se dožilo.

Známe dnes možná zdravotní rizika dlouhodobé konzumace kávy ?

Hodnocením následků dlouhodobé konzumace kávy se zabývala řada epidemiologických i experimentálních studií. U hodnocení vlivu pití kávy na zdraví je důležité nejen množství zkonzumované kávy, ale také proč a v jakých souvislostech se káva pije. V případě, že konzumace kávy je doprovázena kouřením a pitím alkoholu, pak mohou být sledované účinky přisuzované kávě směšovány s účinky současně působících faktorů např. zmíněného kouření a pití alkoholu. Tyto problémy přispívají k rozporným výsledkům, nesrovnalostem a nejednoznačným závěrům.

Z hygienického hlediska je hodnocena přítomnost některých škodlivých chemických látek v kávě, například polycyklických aromatických uhlovodíků vznikajících při pražení a mykotoxinů - převážně ochratoxinu A. Nazákladě současných poznatků je zdravotní riziko pití kávy z hlediska dietárního přívodu ochratoxinu A považováno za minimální. Ovšem pozor ! Ochratoxin A je naturální toxin a jeho výskyt v surovinách se může měnit. Souvisí to s toxinogenní potencí jeho producentů, zdravotní nezávadností exportované zelené kávy a proměnlivosti nabídky kávy na trhu. Tato skutečnost vyžaduje neustálou bdělost a pravidelné kontroly dozorových organizací.

Hodnocení účinků pití kávy na základě současných poznatků:

karcinogenní účinky

Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) Světové zdravotnické organizace při hodnocení karcinogenního potenciálu pro člověka dospěla k závěru, že pravděpodobněexistuje určitá souvislost mezi pitím kávy a karcinomem močového měchýře. Podle některých studií je navíc efekt kávy potencován kouřením. Při přípravě kávy tureckým způsobem se více vyluhují polyaromatické uhlovodíky, které mohou působit karcinogenně.

Vztah mezi pitím kávy a karcinomem pankreatu a ovaria nelze na základě dostupných informací potvrdit, ani vyloučit.

Možná existuje vztah mezi pitím kávy a fibrózní cystickou mastopatií (postižení prsu), omezení příjmu kofeinu při tomto onemocnění také může snižovat bolestivé pocity a napětí v prsou. Epidemiologické studie neprokázaly vzrůst rizika rakoviny prsu ve spojení s kávou.

krevní tlak

Umírněná konzumace kávy zřejmě nemá vliv na dlouhodobý vzestup krevního tlaku u osob s normálním krevním tlakem. Některé studie uvádí, že káva (nezávisle na způsobu přípravy) přechodně zvyšuje krevní tlak dokud se nevytvoří tolerance na kofein, potom se krevní tlak vrací k výchozím hodnotám. V jiných studiích byl pozorován malý pokles krevního tlaku (o 1 až 5 mmHg) u osob s normálním krevním tlakem, kteří začali pít místo normální kávy kávu bez kofeinu. Pokles krevního tlaku u hypertoniků (osob se zvýšeným tlakem) po sníženém příjmu kávy, tzn. kofeinu, není jednoznačný.

cholesterol

Pití většího množství kávy může zvyšovat sérové hladiny cholesterolu. Zvýšení hladin LDL ("zlý" cholesterol - podílí se na vzniku kardiovaskulárních onemocněních) a celkového cholesterolu je výraznější při pití nefiltrované (turecké) kávy, zatímco filtrováním kávy se tento účinek omezuje, neboť tukové podíly obsažené v turecké kávě se při jiných způsobech přípravy zachytí spolu s jemnými tuhými částečkami na filtru. Hladina HDL-cholesterolu ("hodný" cholesterol - je ochranným faktorem proti vzniku kardiovaskulárních onemocnění) zřejmě není pitím kávy ovlivňována.

infarkt myokardu

Konzumace více než čtyř šálků kávy denně může zvyšovat riziko akutního infarktu myokardu. Účinky kávy na hemostatické mechanismy jsou zatím nejasné, ale káva by mohla zvyšovat tendenci k trombózám. Kofeintaké může vyvolávat srdeční arytmie.

ischemická choroba srdeční

Studie sledující vliv kofeinu na ischemickou chorobu srdeční jsou rozporné. Například podle prospektivní studie o vztahu mezi konzumací kávy a rizikem ischemické choroby srdeční u žen v USA při desetiletém sledování v letech 1980-1990 nepatří konzumace kávy mezi významné příčiny tohoto onemocnění.

osteoporóza - (řídnutí kostí)

Podle některých studií je pití více než dvou šálků kávy denně rizikovým faktorem osteoporózy, protože kofein zvyšuje vylučování vápníku.

trávicí trakt

U některých osob může káva vyvolávat obtíže poruchy trávení, dráždí žaludeční sliznici (zvláště drobné nerozpuštěné částice u turecké kávy), a proto je také zakázána v dietách šetřících trávicí ústrojí.Vztah mezi pitím kávy a vznikem vředové choroby dvanáctníku a vředového zánětu tlustého střeva nebyl prokázán. Taktéž vztah mezi pitím kávy a vznikem žlučových kamenů nebyl prokázán žádný vztah.

pití kávy v těhotenství

V těhotenství má káva ve větším množství - více než 3 šálky denně určité nepříznivé účinkyna plod - zřejmě má vliv na snížení růstu plodu, čímž je snížena porodní váha, zrychluje tepovou a dechovou frekvenci plodu a potencuje anémii u matky i plodu.
Vliv na vznik vývojových vad však nebyla prokázána a nalezen nebyl ani vztah k výskytu vrozených vývojových vad a předčasných porodů. Mnoho těhotných žen ztrácí v tomto období na kávu chuť či mají nucení ke zvracení, takže její pití omezují nebo zcela vynechávají. Není vyloučeno, že jde o přirozenou ochranu plodu před poškozením, jejíž podstata není vysvětlena.

pití kávy a hormonální metabolismus žen

V časopise American Journal of Epidemiology byly publikovány výsledky zajímavé studie. Vyplývá z nich, že ženy, které konzumují více kofeinu, mají kratší menstruační cyklusv porovnání s ostatními. Studie se zúčastnilo přes 400 zdravých žen, z nichž 13 % přijímalo denně více než 300 mg kofeinu denně. Pro ilustraci - toto množství odpovídá asi třem šálkům kávy, devíti šálkům čaje nebo šesti skleničkám nápoje obsahujícího kofein. Ukázalo se, že u těchto 13 % žen se mnohem méně často vyskytuje dlouhá menstruace (tj. trvající 8 dní a více) a jejich celkový cyklus je také v průměru kratší. Dvakrát častěji se u nich vyskytuje délka cyklu 24 dní nebo menší. Oproti tomu u žen, které konzumovaly minimální množství kofeinu, se délka cyklu oproti průměru nezměnila. Co z toho vyplývá? Lékaři se domnívají, že změny délky menstruačního cyklu v dlouhodobé perspektivě mohou ovlivnit zdraví ženy. Menstruace je spojena s uvolňováním hormonů, a ty mají svou roli například v problémech s plodností, osteoporózou a rakovinou prsu. Tyto domněnky je nutné ověřit.

Složení kávy

Čerstvá kávová zrna jsou zelená, bez vůně a chuti.
Zelená káva obsahuje do 2,5 % kofeinu, 10 % kyselin (kávové a chinové), z toho 4-5 % chlorogenových kyselin, 30-40 % sacharidů (většinou polysacharidů), z toho 27 % celulózy, 13 % bílkovin, 10 až 15 % tuků a vosků, 10 - 13 % vody. Neobsahuje žádný škrob. Surová zrna dále obsahují kolem 4 % minerálních látek (draslík, hořčík, vápník, fosfor, železo), jejichž množství se mění podle původu kávy, metod pěstování a používaných hnojiv.

zdroj:V. Ostrý SZÚ-CHPŘ Brno,
S. Štruncová LF MU Brno,
http://www.chpr.szu.cz/