Káva se jako celosvětově rozšířený a oblíbený nápoj stala běžnou součástí výživy. Jako osvěžující nápoj je známa více než tisíc let.

Již v klasickém období arabské medicíny Avicenna (Ibn Sina), fyzik, filozof a lékař, vysvětluje léčivé vlastnosti bunchumu (kávy) takto: "Osvěžuje paměť a čistí kůži".

Káva se zpočátku v Evropě užívala jako lék a prodávala se v lékárnách, neboť její vysoká cena bránila masovému rozšíření. Teprve později, když se dostala na trh ve větším množství, se začala prodávat, v prodejnách s běžnými nápoji a lihovinami a začala se prodávat i v kavárnách.

O tom, že konzumenti kávy to neměli vždy jednoduché svědčí spor vyvolaný mezi příznivci a odpůrci kávy ve Švédsku. I když zde byla káva známa již začátkem 18. století, odpůrci tvrdě kávu i čaj zatracovaly a prohlašovaly je dokonce za smrtící jed. Švédského krále Gustava III. napadlo, jak by se mohla zjistit pravda. Dvěma bratrům, dvojčatům, kteří byli odsouzeni k smrti, byla udělena milost, pokud jeden z nich vypije denně konvici čaje a druhý konvici kávy. Lékařské kolegium přesně pozorovalo reakce u obou delikventů, měřilo tep, kontrolovalo vylučování potu a nespavost. U dvora se uzavíraly sázky a profesoři očekávali jejich skon. Léta plynula, zemřel jeden z profesorů, nakonec i král a konečně ve svých 83 letech zemřelo i čajové dvojče. Co bylo příčinou jeho smrti se neví, ale kávové dvojče žilo dál a není známo kolika let se dožilo.

Známe dnes možná zdravotní rizika dlouhodobé konzumace kávy?

Hodnocením následků dlouhodobé konzumace kávy se zabývala řada epidemiologických i experimentálních studií. U hodnocení vlivu pití kávy na zdraví je důležité nejen množství zkonzumované kávy, ale také proč a v jakých souvislostech se káva pije. V případě, že konzumace kávy je doprovázena kouřením a pitím alkoholu, pak mohou být sledované účinky přisuzované kávě směšovány s účinky současně působících faktorů např. zmíněného kouření a pití alkoholu. Tyto problémy přispívají k rozporným výsledkům, nesrovnalostem a nejednoznačným závěrům.

Z hygienického hlediska je hodnocena přítomnost některých škodlivých chemických látek v kávě, například polycyklických aromatických uhlovodíků vznikajících při pražení a mykotoxinů - převážně ochratoxinu A. Nazákladě současných poznatků je zdravotní riziko pití kávy z hlediska dietárního přívodu ochratoxinu A považováno za minimální. Ovšem pozor ! Ochratoxin A je naturální toxin a jeho výskyt v surovinách se může měnit. Souvisí to s toxinogenní potencí jeho producentů, zdravotní nezávadností exportované zelené kávy a proměnlivosti nabídky kávy na trhu. Tato skutečnost vyžaduje neustálou bdělost a pravidelné kontroly dozorových organizací.

Složení kávy

Čerstvá kávová zrna jsou zelená, bez vůně a chuti.
Zelená káva obsahuje do 2,5 % kofeinu, 10 % kyselin (kávové a chinové), z toho 4-5 % chlorogenových kyselin, 30-40 % sacharidů (většinou polysacharidů), z toho 27 % celulózy, 13 % bílkovin, 10 až 15 % tuků a vosků, 10 - 13 % vody. Neobsahuje žádný škrob. Surová zrna dále obsahují kolem 4 % minerálních látek (draslík, hořčík, vápník, fosfor, železo), jejichž množství se mění podle původu kávy, metod pěstování a používaných hnojiv.

zdroj:V. Ostrý SZÚ-CHPŘ Brno,
S. Štruncová LF MU Brno,
http://www.chpr.szu.cz/

foto: střípky