Nádorová onemocnění jsou, a patrně ještě dlouho budou, na druhém místě přičn všech úmrtí.
Ročně je objeveno 45 tisíc nových případů nádorových onemocnění.
Každé 4. úmrtí je způsobeno nádorovým onemocněním.

Některé příčiny, vedoucí ke vzniku nádorových onemocnění, jsou dány a těžko je ovilvníme - rodová (genetická) zátěž, různá onemocnění snižující odolnost vůči nádorům a věk.
Dalšími, částečně ovlivnitelnými faktory, jsou chemické látky v životním a pracovním prostředí.
Jsou ale i taková rizika, která známe, a kterým se můžeme relativně snadno vyhnout.
Mezi ně patří především kouření, nevhodná strava a nedostatek pohybu.

Obecné zásady vhodného stravování

Co dělat pro to, abychom riziko onemocnění maximálně snížili?

Statistika, zkušenosti a vědecké poznatky hovoří jasně o tom, že:

• vhodnou skladbou stravy je možné některým nádorům předejít;
• po úspěšné léčbě některých nádorů je možné stravou snížit riziko jejich opakování;
• správnou výživou můžeme zároveň snížit riziko vzniku nemocí srdce a cév, cukrovky a dalších.

A to snad stojí za trochu uvažování o skladbě jídelníčku!

Obecné zásady vhodného stravování

• Strava, která chrání zdraví, není vůbec jednotvárná ani málo chutná.
  Obava z toho, že vhodné stravování ochuzuje člověka o jednu z největších rozkoší, není na místě. Nabídka vhodných poživatin i kuchařských předpisů je nepřeberná.
• Strava musí být co nejpestřejší.
  Vhodnou skladbou stravy zajistíme organismu dostatečný přívod všech potřebných živin, vitamínů, minerálů a dalších látek.
• Základem zdraví je přiměřená tělesná hmotnost.
  Obezita nebo nadváha jsou vážnými riziky některých nádorů. Omezujme množství jídla přiměřeně k energetické spotřebě. Rozhodně zařaďme do denního programu pravidelný pohyb.
• Vybírejme potraviny s nízkým obsahem tuku.
  Zejména živočišné tuky jsou značným rizikem. Ale i ty rostlinné bychom měli užívat jen málo. Tuky by měly zastupovat jen jednu čtvrtinu celkově přijímané energie. Domašťování jídel je zbytečné a škodlivé. Omezme zásadně spotřebu uzenin, nejezme tučná masa a máslové moučníky.
• Jezme dostatek zeleniny.
  Týdenní dávka zeleniny by měla přesahovat 2 kg. Zelenina by měla být součástí každého jídla. Vhodnou přílohou jsou brambory a výrobky z nich. Přednost dávejme syrovým zeleninovým salátům s olejovou zálivkou. Pozor, nakládaná zelenina vhodná není. Z hlediska obsahu ochranných látek jsou nejvhodnějšími druhy brokolice, růžičková kapusta, hlávková kapusta, zelí, kedlubny, špenát, květák, mrkev, hlávkový salát, česnek, cibule, pažitka a kopr.
• Jezme dostatek ovoce.
  Ovoce, stejně jako zelenina, by mělo být každodenní součástí jídelníčku. Týdenní dávka ovoce by měla přesáhnout 1,5 kg. Nahrazujme zákusky ovocem.
• Nezapomínejme na luštěniny.
  Během týdne bychom měli sníst alespoň 0,5 kg luštěnin (vhodné jsou sója, čočka, hrách, fazole, boby).
• Jezme maso, ale pečlivě vybírejme.
  Týdenní dávka masa by neměla přesáhnout 1,5 kg. Dávejme přednost masu libovému; převážně kuřecímu, krůtímu a králičímu. Tučné maso není vhodné vůbec. Důležitý je i způsob, jakým maso připravujeme. Vhodné jsou zejména vaření, dušení i úprava masa v mikrovlnné troubě. Nevhodná jsou masa uzená, smažená a grilovaná. Nejméně vhodnou formou masitého pokrmu jsou uzeniny.
• Nezbytnou součásti jídelničku by měly být ryby a rybí výrobky.
  Ryby a výrobky z nich bychom měli zařazovat do jídelníčku 2-3x týdně. Maso z ryb pňpravujeme stejně jako ostatní masa.
• Nízkotučné mléčné výrobky jsou důležité pro každý věk.
  Týdně bychom měli přijmout nejméně 4 l mléka, a to buď ve formě nízkotučného nápoje, zejména zakysaného, nebo ve formě nízkotučných jogurtů, tvarohů a sýrů.
• Součástí všech jidel by měly být výrobky z obilovin, zejména celozrnných.
  Denně by neměl na stole chybět celozrnný tmavý chléb nebo pečivo, (dalamánky, cornspice apod.), kterým bychom měli dávat přednost před bílým pečivem. Dalšími vhodnými obilnými výrobky jsou těstoviny, rýže, knedlíky nebo cornflakes.
• Používejme jen čerstvé potraviny.
  Dávejme pozor, v jakém stavu potraviny přijímáme. Delšim a nevhodným skladováním se potraviny kazí. Mohou být napadeny plísní a hnilobou, které produkují jedovaté látky, tzv. mykotoxiny, patřicí mezi rizikové faktory nádorových onemocnění. Zejména rizikové mohou být nevhodně skladované burské ořechy, rýže, obilí, nahnilé části ovoce a zeleniny či plesnivé pečivo. Orientačním ukazatelem hniloby a plísní je změna barvy nebo zápach. U balených potravin si všímejme doby použitelnosti, která by měla být vždy viditelně uvedená na výrobku.
• Připravky pro doplnění stravy užívejme jen výjimečně a se souhlasem lékaře.
  Pokud je to nezbytné, a to by měl posoudit lékař, je možné stravu doplnit vitamíny (C, E, A; D, B, kyselinou listovou, kyselinou pangamovou, karoteny, karotenoldy, bioflavonoidy), minerály (vápníkem, selenem, zinkem, mědi, manganem) nebo připravky s vyšším obsahem nerozpustné vlákniny. Na trhu je celá řada multivitamínových přípravků, obsahujících všechny výše uvedené doplňky stravy. Aby byl zachován význam použití těchto připravků, je třeba se vždy poradit s lékařem a jeho radami se i řídit. Zejména je třeba dodržovat dávkování.

PRO JEDNODUCHOU ORIENTACI A NÁZORNOST BYLA DOTVOŘENA PYRAMIDA VÝŽIVY, KTERÁ PŘEDSTAVUJE IDEÁLNÍ SLOŽENÍ KAŽDODENNÍ STRAVY A JEJÍHO MNOŽSTVÍ VYÁDŘENÉHO V OBVYKLÝCH PORCÍCH

STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV