Výživa těhotných a kojících žen

Požadavky na výživu těhotných a kojících matek jsou v porovnání s požadavky pro "normální" ženu naprosto odlišné. Jde vlastně o výživu dvou lidských jedinců - matky a plodu či kojeného dítěte. Těhotenství je energeticky náročné. Proto se doporučuje zvýšit denní energetický obsah stravy v průměru o 1,1 MJ i více. Kojící ženy v prvních pěti měsících produkují přibližně 750-800 ml mléka denně. Rovněž kojícím ženám se doporučuje zvýšit energetickou hodnotu potravy o další 1 MJ denně. Současně se zvyšují nároky organismu na příjem mnoha nutričních látek, zejména vitaminů a některých minerálních látek.

Nastávající matka zvýší v průběhu těhotenství svoji hmotnost o 9 - 13 kg. Do porodu matka ve svém těle nashromáždí asi 1 kg bílkovin a 2-4 kg zásobního tuku pro období kojení. Proto by se měl příjem bílkovin u těhotných žen denně zvýšit od 2. trimestru asi o 15 g až na 80 g.

Příjem tuků během těhotenství by měl být v mezích 70-80 g denně. Přijímané tuky by měly mít dostatek esenciálních polynenasycených mastných kyselin řady n-6 a n-3. Rostlinné oleje a ořechy obsahují mastné kyseliny řady n-6, zatímco n-3 mastné kyseliny jsou v rybách a jiných mořských živočiších. Tyto látky mají v těle dvě funkce: funkci stavební, protože vytváří membrány v mozkových a jiných buňkách, a úlohu regulační, protože z nich vznikají hormonům podobné látky.

Potřebu sacharidů (320-380 gramů denně) uhradí těhotná žena konzumací výrobků z obilovin, tmavým chlebem a celozrnným pečivem, brambory, zeleninou, ovocem a mléčnými výrobky. Denní spotřeba cukru by neměla převýšit 60 gramů. Dostatečný přívod vlákniny – nejméně 30 gramů denně (celozrnné obiloviny, luštěniny, zelenina a ovoce), je nejen prevencí zácpy, ale i ochranou před zvýšenou hladinou lipidů v krvi.

Potřeba minerálních látek je během těhotenství podstatně zvýšena. Jejich nedostatek vede k metabolickým poruchám a může vést k poškození matky i dítěte. Vápník, nejdůležitější látka pro stavbu kostí a zubů, je obsažen hlavně v mléce a mléčných výrobcích. Odtud je také nejlépe využitelný. Těhotná by proto měla konzumovat denně alespoň 200 ml mléka, jeden jogurt a 50 gramů sýra.

Rovněž potřeba hořčíku je v těhotenství zvýšena, jeho příjem není však vždy optimální. Možnými následky jsou předčasné děložní stahy, poruchy funkce placenty, předčasné porody a jiné poruchy. Hořčík je zejména v celozrnných obilovinách, mléce a mléčných výrobcích, drůbežím mase, rybách, bramborách, zelenině, citrusových plodech a banánech.

Potřeba železa je značná, protože je to látka nezbytná pro tvorbu červených krvinek. Železo je obsaženo převážně v mase, rybách, vaječném žloutku, celozrnných obilovinách, bramborách, luštěninách a zelených druzích zeleniny. Vstřebávání železa je výrazně lepší ze živočišných zdrojů než z rostlinných a je podporováno současným příjmem vitaminu C. Značnou pozornost v posledních letech vyvolává i zinek. Je prokázáno, že děti matek, které mají ve své stravě nedostatek zinku, mají větší riziko onemocnění anencephalií, vadou charakterizovanou těžkým postižením mozku.

Jod je nepostradatelný pro činnost štítné žlázy. Jeho nedostatek způsobuje u matky zvětšení štítné žlázy, potraty, předčasné porody a poruchy vývoje plodu. U novorozence způsobí zvětšení štítné žlázy a její sníženou funkci, ve výjimečných případech i zvýšenou kojeneckou úmrtnost a kretenismus. Nedostatečný přívod jodu není u nás vzácností, kromě toho dochází během těhotenství ke zvýšenému vylučování jodu močí. Těhotné by měly zvláště dbát na dostatečný přívod jodu, který je zejména obsažen v mořských rybách a v některých minerálních vodách.

V důsledku metabolických procesů a tvorby tkání je během těhotenství také zvýšena potřeba řady vitaminů. Přitom potřeba jednotlivých nutričních látek je relativně vyšší než energetická potřeba. Proto je nutné vybírat potraviny nutričně hodnotné, příp. doplnit stravu vitaminovým preparátem, cíleně určeným pro těhotné ženy.

Potřeba vitaminu A je sice zvýšena téměř o 40 %, ale denní dávka vitaminu A by neměla překročit 1,1 mg retinolu (vysoké dávky jsou teratogenní). Vhodným zdrojem vitaminu A je beta-karoten, u něhož nehrozí takové následky při případném předávkování. Vitaminy skupiny B se podílejí na četných biochemických pochodech a jejich potřeba stoupá od 4. měsíce těhotenství. Výrazně jiná je situace u kyseliny listové, jejíž nedostatek může být také příčinou vzniku vad, příp. potratu. Řada studií ukázala, že podáváním kyseliny listové před a v prvním trimestru těhotenství lze snížit riziko poruch vývoje centrální nervové soustavy plodu o více než 70 %. Proto se doporučuje nejpozději 4 týdny před početím zvýšit příjem kyseliny listové na 0,6 mg denně. Dobrými zdroji kyseliny listové jsou některé druhy zeleniny (rajčata, salátové okurky, špenát, kedlubny, květák), pomeranče, celozrnné obiloviny, brambory, maso, mléko a mléčné výrobky. Vzhledem k nestabilitě kyseliny listové v potravinách je vhodné po poradě s lékařem přistoupit na příjem kyseliny listové ve speciálních preparátech.

Pro těhotné a kojící ženy je důležitý vhodný stravovací režim. Doporučuje se častý a pravidelný přívod stravy, nejlépe v pěti až sedmi malých porcích denně. Hladovění snáší špatně nejen matka, ale hlavně plod, který je odkázán na rovnoměrný přívod cukru mateřskou krví. Aby nedocházelo k velkým výkyvům cukru v krvi, měla by strava matky obsahovat vysoký podíl škrobu, obsaženého především v bramborách, obilovinách, luštěninách a zelenině.

Důležitý je i pitný režim, jehož součástí by mělo být mléko jako důležitý zdroj vápníku, fosforu, dalších minerálních látek a vitaminů skupiny B, hlavně riboflavinu. Vhodné jsou i minerální vody s vysokým obsahem vápníku a hořčíku, ale s nízkým obsahem sodíku a dále kvalitní pramenité stolní vody.

Adresa Nadace NutriVIT:
Ing.Tereza Burianová, CSc.
Slezská 7, 120 56 Praha 2-Vinohrady
tel.: 02/22 51 30 12
www.nutrivit.cz