Výživa je nepochybně jedním z faktorů, které významně ovlivňují zdárný průběh a výsledek těhotenství.Jak by však “správná" výživa těhotných žen měla vypadat? Pokusíme se na tuto otázku alespoň částečně odpovědět.

Pro nastávající maminky jsou určena následující doporučení:

1. Snažte se dosáhnout přiměřeného váhového přírůstku

Přírůstek váhy by měl činit za první tři měsíce těhotenství přibližně l ,5 - 2 kg, v dalších měsícíchby měla těhotná žena přibývat cca 400 g za týden.

Celkový přírůstek hmotnostiza období těhotenství má činit v průměru 11 kg, s rozmezím od 7 do 14 kg. Zahrnuje hmotnost vyvíjejícího se plodu a placenty, zvětšení dělohy a prsů, zvýšení objemu tělních tekutin a tvorbu určitého množství zásobní tukové tkáně.

Velikost hmotnostního přírůstku se má odvíjet od indexu hmotnosti (BMI - body mass index) před graviditou. Tento ukazatel lze snadno vypočítat podle následujícího vzorce:

Riziko pro zdraví matky a plodu představuje jak nadměrný, tak nedostatečný přírůstek hmotnosti. Při BMI pod hodnotou 20 může být přírůstek hmotnosti vyšší (11-14 kg), naopak při BMI nad 26 by měl být nižší (7 - 10 kg).

2. Konzumujte pestrou a vyváženou stravu

Ačkoliv se tento požadavek zdá na prvý pohled triviální a chronicky známý, přesto jej zmiňuji na čelném místě a dvakrát podtrhuji. Je to totiž doporučení zcela zásadní! Pestrou a vyváženou stravou lze pokrýt potřebu naprosté většiny nezbytných složek výživy (základních živin, vitamínů, minerálních látek a stopových prvků) a vyvarovat se tak jejich nedostatku či nerovnováhy se zdravotními důsledky pro matku či plod. Jakákoliv jednostranná výživa - ať už by se jednalo o přísně vegetariánskou na straně jedné, nebo “hamburgerovou" na straně druhé - může představovat zdravotní riziko.

V první třetině těhotenství není zapotřebí zvyšovat energetický přívod, od druhé třetiny by se měl zvýšit přibližně o 200 - 300 kcal na den.

Doporučený přívod vybraných živin na den od 4. měsíce těhotenství

* RE = ratinol ekvivalent
** I. U. = mezinárodní jednotka

V průběhu těhotenství dále stoupá fyziologická potřeba některých živin. Jedná se zejména o bílkoviny, vápník, železo, jód, zinek a vitamíny skupiny B.

Dobrými zdroji bílkovinjsou maso (obsahuje v závislosti na obsahu vody a tuku 10-20 % bílkovin), mléko (cca 3,3 %) a mléčné výrobky, vejce (cca 13 %), z rostlinných zdrojů jsou to luštěniny, obilniny (cereálie) a výrobky z nich. Vyšší biologickou hodnotu mají bílkoviny živočišného původu, bílkoviny rostlinného původu jsou zpravidla chudší na esenciální aminokyseliny. To je jeden z důvodů, proč v těhotenství nedoporučujeme přísné vegetariánské diety. Nevýhodou živočišných bílkovin je skutečnost, že v potravinách živočišného původu bývají mnohdy doprovázeny značným množstvím tuku. Proto dáváme přednost masu libovému, do jídelníčku zařazujeme ryby (obzvláště mořské) a drůbež, preferujeme nízkotučné mléko a mléčné výrobky. Z výše uvedeného důvodu nejsou vhodné uzeniny, které často vedle nadbytečného procenta “skrytého" tuku obsahují také hodně soli.

Hlavním zdrojem vápníku ve výživě je mléko (obsahuje cca 1200 mg vápníku na litr) a mléčné výrobky. Velmi rozšířená a mezi lidmi zakořeněná je představa, že více vápníku obsahuje mléko tučnější. Není to pravda, obsah vápníku v mléce nezávisí na jeho tučnosti! Rovněž není nezbytně nutné pít mléko jako takové - řadě lidí nechutná, může být i hůře stravitelné. Jako zdroj vápníku stejně dobře poslouží lépe stravitelné zakysané mléčné výrobky, jogurty, tvaroh, sýry apod. Vždy je však třeba používat mléko a mléčné výrobky mlékárensky ošetřené. Syrové mléko a výrobky z něj mohou představovat riziko listeriózy, tj. infekční choroby, která může vést až k potratu.

Z dalších potravin bohatých vápníkem jmenujme alespoň sardinky, ořechy a mák. Vápník je přítomen též v luštěninách a řadě druhů zeleniny, problémem je však jeho nižší využitelnost.

Stručně se zastavíme u dalších živin - hlavním zdrojem hořčíku ve výživě jsou zelené části rostlin, dále též obilniny a luštěniny. Dobře využitelné železoje obsaženo v mase a vnitřnostech. Tento prvek též nacházíme ve vejcích (žloutku) a zelenině (špenátu, kedlubnách aj.), odkud je však podstatně hůře využitelný. Na pokrytí potřeby zinkuse podílejí celozrnné výrobky na bázi obilovin, dále též maso, vejce a mléko. Jód je přirozeně obsažen v mořských rybách. Ke krytí jeho potřeby dále přispívá používání jódované soli, konzumace potravinářských výrobků, při jejichž výrobě byla použita jódovaná sůl nebo které byly jinak jódem obohaceny.

Zdrojem vitamínů skupiny B jsou obiloviny, kvasnice, maso, vejce, vnitřnosti, v některých případech (riboflavinu - vitamínu B2) mléko. Vitamín B12 je obsažen téměř výhradně v potravinách živočišného původu. K pokrytí potřeby vitamínu C slouží zejména ovoce (černý rybíz, citrusové plody, kiwi), zelenina (zelí, kapusta, papriky, rajčata) a brambory.

Zcela zásadní význam v těhotenství má kyselina listová. Kyselina listová je vitamín nezbytný pro krvetvorbu. Při jejím nedostatku se u těhotných žen vyskytuje megaloblastová anémie (chudokrevnost provázená přítomností velkých nezralých červených krvinek v kostní dřeni). Mimo to kyselina listová hraje významnou roli v prevenci závažných vrozených vad nervové soustavy. Odhaduje se dokonce, že pomocí kyseliny listové lze předejít 50 - 60 % těchto případů. Zabezpečit dostatečný přívod kyseliny listové je žádoucí hned od počátku těhotenství nebo ještě lépe už před otěhotněním. Obecně se doporučuje denní přívod kyseliny listové v rozsahu 400 - 800 jug. Tuto potřebu lze pokrýt potravinami, které přirozeně obsahují vyšší koncentrace kyseliny listové (kapustou, brokolicí, zeleným salátem, chřestem, špenátem, droždím, sójou, fazolemi, cereálními, tj. obilnými výrobky) nebo které jsou kyselinou listovou obohaceny. Pozor - kyselina listová je dosti citlivá na teplotu, světlo a kyslík, takže při přípravě stravy může docházet k významným ztrátám vitamínu! K nim při vaření dále přispívá vyluhování kyseliny listové do vody, pokud je tato následně slita a ke konzumaci dále nevyužita. Pro zajištění dostatečného zásobení kyselinou listovou připadá eventuálně v úvahu doplňování vhodným vitamínovým preparátem. U žen s vyšším rizikem (matky, které již dříve měly dítě s vrozenou vadou neurální trubice) se doporučuje po genetické konzultaci a základním laboratorním vyšetření doplňování dávkou 4 mg kyseliny listové na den po dobu nejméně od dvou měsíců před otěhotněním do 3. měsíce těhotenství. Tato problematika však již poněkud přesahuje zaměření našeho letáčku.

3. Konzumujte dostatek vlákniny

Velmi důležité je také konzumovat v průběhu těhotenství dostatečné množství vlákniny, která je ve zvýšené míře obsažená v cereálních výrobcích, zvláště celozrnných, v zelenině a ovoci. Dostatek vlákniny se uplatňuje v prevenci zácpy.

4. Pečujte o správný pitný režim

Pitný režim se často neprávem opomíjí (a to nejen v těhotenství). V průběhu dne je zapotřebí vypít přibližně 2 litry tekutin. Z nápojů jsou nejvhodnější stolní vody a neslazené ovocné či zeleninové šťávy. Vyhýbejte se nápojům s vysokým obsahem cukru (sladkým limonádám, kolovým nápojům, sirupům apod.) a nápojům obsahujícím chinin.

5. O případném doplňování (suplementaci) minerálů, stopových prvků či vitamínů se poraďte se svým lékařem

K zajištění dostatečného přívodu některých minerálů, stopových prvků a vitamínů (zvláště se to týká vápníku, železa, jódu a kyseliny listové) je často zapotřebí jejich umělé doplňování. V současné době je na trhu nepřeberné množství různých přípravků, lišících se složením (i cenou). Vhodnost umělého doplňování a volbu správného přípravku (potravinového doplňku) vždy konzultujte se svým lékařem!

6. Vyvarujte se vysokého přívodu vitamínu A

Nastávající maminky se často a v dobré víře řídí v otázce přívodu minerálů a vitamínů zásadou “čím více, tím lépe". Je však třeba vědět, že některé z těchto látek mohou mít v nadměrném množství nepříznivé účinky. To se týká především vitamínu A, který při vyšším příjmu vede k vrozeným vývojovým vadám plodu. Při běžné vyvážené stravě riziko předávkování vitamínem A nehrozí. Nebezpečí však může nastat při nesprávné volbě nebo nadměrném užívání (multi)vitamínových preparátů a některých potravin, zejména jater a játrových výrobků (např. paštik), v nichž je přirozeně vysoký obsah vitamínu A. V žádném případě nemá přívod vitamínu A přesáhnout 3000 µg RE na den; doporučovaný přívod je uveden v tabulce.

7. V průběhu těhotenství nepožívejte alkoholické nápoje a nekuřte

Alkohol i toxické látky obsažené v cigaretovém kouři mohou poškodit zdravý tělesný a duševní vývoj vašeho dítěte.

8. Zřekněte se, nebo alespoň výrazně omezte, pití kávy

Kofein ve větším množství zvyšuje riziko potratu nebo předčasného porodu. Jeden šálek kávy denně je však pravděpodobně přijatelný.

9. Dbejte na prevenci pálení záhy a zácpy

Jako prevenci pálení záhy lze doporučit následující: konzumovat menší porce jídla, ale častěji během dne; vyhýbat se kořeněným a tučným jídlům, kávě a alkoholu; nejíst l - 2 hodiny před spaním (respektive ulehnutím). V prevenci zácpy se uplatňuje zejména dostatek vlákniny a tekutin v potravě a přiměřený pohyb.

Doporučení uvedená v tomto letáku se týkají zdravých dospělých těhotných žen a fyziologického průběhu těhotenství.Pokud trpíte nějakým onemocněním nebo se v průběhu vašeho těhotenství objevily komplikace,je třeba se samozřejmě ve výživě řídit konkrétním doporučením a radami vašeho lékaře nebo dietní sestry. Rovněžvýživa dospívajících těhotnýchvyžaduje zvláštní pravidla a musí být sestavována individuálně.

Pro jednoduchou orientaci a názornost přikládáme tzv. pyramidu výživy, která znázorňuje doporučené složení stravy

Cukr, sladkosti, tuky, sůl -konzumujeme velmi střídmě

Přibližný obsah kyseliny listové ve vybraných potravinách (na 100 g jedlého podílu)

STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV