Řada lidí je překvapena, že i malé dítě může onemocnět tzv. revmatickými chorobami. Tyto choroby patří mezi autoimunní onemocnění, kdy reakce imunitního (obranného) systému je zaměřena proti vlastním tkáním a orgánům a projevuje se zánětlivým postiženímkloubů, kůže, svalů, očí, cév nebo vnitřních orgánů. V dětském věku nejsou tak velkou vzácností. Lékaři zatím ještě neznají všechny faktory, které působí na imunitní systém jedincůs vrozeným předpokladem k těmto chorobám a nemohou tedypředvídat, kdy se spustí dlouhodobí zánětliví proces. Stává se,že v rodinách vypátráme tento typ chorob u několika rodinných příslušníků.

Jaká nemoc je juvenilní chronická artritida?

Juvenilní chronická artritida (kloubní zánět postihující mladý věk) je nejčastější nemocí ze skupiny revmatických chorob. U dětí se vyskytuje stejně často jako diabetes mellitus (cukrovka) - v České republice je mámo více než 1 600 pacientů. Většinou provází nemocného po celý život. Rozdílné vrozené předpoklady jednotlivých pacientů podmiňují odlišnosti v průběhu nemoci. Ty určují chronická kloubní postižení, avšak také oční komplikace či postižení vnitřních orgánů. Na předcházení nemoci nemohou lékaři dosud poskytnout jednotný návod, proto je třeba soustředit se na komplexní systematickou péči, kterou tvoří kromě léčby pomocí léků i péče rehabilitační, ortopedická, sociální a další. Úspěšná léčba choroby předpokládá také výbornou spolupráci rodiny a školy.

Jak se onemocnění projevuje?

První projevy choroby odpovídají křivce se dvěma vrcholy, a to kolem 3. roku věku dítěte a před pubertou.
Kloubní zánět postihující menší počet kloubů je častější u děvčátek v předškolním věku a u chlapců v období mezi 5. a 10. rokem. Nejčastěji je postižen kolenní kloub, následuje kotník, drobné klouby rukou a zápěstí. Se snižující se frekvencí přicházejí kyčel, loket a krční páteř. Artritida trvá obvykle déle než 3 měsíce. Celkové projevy choroby zahrnují například horečku, prchavé vyrážky, zvětšení uzlin, zvýšení hodnot bílých krvinek, krevních destiček, anémii (chudokrevnost) a občas i oční zánět.

Akutní, horečnatá forma onemocnění postihuje převážně děti do 4 let věku. Během prvního roku onemocnění lze pozorovat epizody vzplanutí a klidu, nebývá přítomen oční zánět, výrazné mohou být celkové projevy nemoci. Při léčbě se více než pětina nemocných dostává po létech do dlouhodobého klidového stavu.

Forma, postihující velký počet kloubů (velkých i drobných) mívá tendenci k větší zánětlivé aktivitě, zhoršování kloubních změn a omezení hybnosti kloubů.

Závažnost onemocnění s nevelkým počtem postižených kloubů a začátkem v časném dětství spočívá většinou v dlouhodobém očním zánětu. Ten se vykytuje u více než čtvrtiny dětí, mnohdy je bezpříznakový a pokud není přiměřeně léčen, může vést až k závažnému postižení zraku. Aktivita očního zánětu nemá vzájemnou souvislost s aktivitou artritidy.

Neexistuje laboratorní vyšetření, které by jednoznačně vedlo k diagnóze juvenilní chronické artritidy. Nejobtížnější je stanovení diagnózy u artritidy, která postihuje pouze jeden kloub. Bolesti v kloubech (hlavně kyčelních a kolenních) jsou v dětství velmi častým příznakem, který provází celou řadu nemocí. Proto je při těchto obtížích tak důležitá včasná návštěva lékaře - specialisty a podrobné vyšetření dítěte.

Jaké podmínky pacient potřebuje?

Stanovení diagnózy juvenilní chronické artritidy u dítěte vyvolá u mnohých rodičů zmatek, pocit strachu, smutku, křivdy. Napadá je spousta otázek: co to pro jejich dítě znamená, jak lze jeho nemoc léčit, jestli bude nápadně ovlivněn jeho život? Nejsou se svými starostmi sami. Podobné otázky si klade celý tým odborníků, který se snaží dítě úspěšně léčit a zařadit do normálního života s co nejmenším zdravotním postižením.

Dítě v rodině by nemělo mít pocit výjimečného postavení. Pokud jeho zdravotní stav dovolí, mělo by být zapojováno do plnění pracovních povinností v domácnosti jako ostatní děti. Některý druh činnosti lze pro dítě přizpůsobit. Přemíra lásky na nesprávném místě a nadměrné projevy přízně členů rodiny vedou spíše k poškozování dítěte. Cvičení a rehabilitace musí být součástí denního režimu a musí za ně odpovídat dospělá osoba. I stres může průběh nemoci značně zhoršit, proto prostředí kolem dítěte by mělo působit uklidňujícím dojmem. Dítě by nemělo trpět nedostatkem pohybu. Nejlepší rehabilitací je umožnit dítěti tu činnost, kterou má rádo.

Dlouhodobým ležením či sezením klouby tuhnou často v poloze nevýhodné pro jejich funkci. Pokud je dítě při aktivitě onemocnění či chudokrevnosti nadměrně unavené, musí odpočívat déle. Je důležité, aby každé dítě spalo dostatečně dlouho v nocia mohlo si ještě jednou během dne odpočinout. Úplný klid na lůžku lze doporučit pouze těm dětem, které nejsou v celkově dobrém stavu. Vzhledem k riziku, že postižené klouby tuhnou v poloze nevýhodné pro jejich funkci, má základní význam zachování správné polohy na lůžku od samého počátku nemoci. Dítě by mělo ležet na tvrdší matraci, při postižení krční páteře by mělo mít jenom tenký polštář upravený tak, aby hlava nebyla předkloněna. Někdy je nezbytné použít fixaci dlahami, které při spánku či odpočinku udrží klouby v žádoucí poloze. Přikrývka by měla být lehká, aby nebránila volnému pohybu a netlačila na klouby. Nikdy nepodkládejte kolena Vašeho dítěte polštáři, ani když si stěžuje na jejich bolest, neboť byste mohli způsobit obtížně napravitelnou deformitu. Při vážném postižení kyčelních kloubů nebo kolen je vhodné, aby dítě leželo spíše na břiše, kdy dochází k přirozenému narovnání těchto kloubů.

Není prokázáno, že by jakákoliv dietní opatření měla vliv na průběh artritidy. Stravaby měla být pestrá a měla by obsahovat dostatek bílkovin a vápníku, ale i přirozených vitamínů a minerálů.

Jak zabezpečit správnou léčbu?

Správná léčba znamená užívání takových léků, které pomohou zastavit či alespoň zpomalit zánětlivý proces při co nejmenším výskytu nežádoucích účinků. Podle typu a závažnosti artritidy rozhodne lékař individuálně u každého dítěte podávání některého léku ze skupiny dlouhodobě působících antirevmatik, které mají schopnost významně ovlivnit další průběh onemocnění a zlepšit dlouhodobou prognózu nemocného dítěte.
Léčba vyžaduje pečlivé laboratorní vyšetřování vzhledem k možnosti výskytu nežádoucích účinků.
Léčba kortikosteroidy je většinou vyhrazena pro těžší průběh onemocnění a je též spojena s možným výskytem nežádoucích účinků. Pokud lékař ordinuje některý z léků, je třeba, aby byl užíván pravidelně a pouze v určené dávce. V případě jakýchkoliv potíží, je třeba lékaře ihned informovat. Při očním zánětu ordinuje oční specialista příslušnou léčbu ve formě kapek či mastí, případně i léčbu celkovou dle závažnosti stavu. Ortopedický zákrok je občas nezbytný z důvodu určení druhu nemoci a jejího rozsahu (biopsie) i z důvodu léčebných, někdy vzniká také potřeba nápravných operací k zajištění funkčního pohybu končetin. Při postižení čelistních kloubůmůže být ztíženo vyšetření chrupu a péče o něj. V takovém případě je důležité upozornit zubního lékaře a společně s ním zajistit potřebnou stomatologickou péči dítěti. Pokud by Vaše dítě z jakéhokoliv důvodu muselo podstoupit operaci (například pro zánět slepého střeva), musí být chirurg informován o nemoci i lécích, které dítě užívá, případně i o postižení krční páteře.

Zázračný lék ani jiný léčebny postup, který by dokázal toto onemocnění zcela vyléčit bohužel zatím neexistuje. Pro většinu dětí znamená artritida pouze přechodné přerušení běžných aktivit. Některé však budou omezeny trvale. Nejtěžším obdobím pro takové dítě je období dospívání, kdy nemocný jedinec je vystaven nejen nutnosti přizpůsobit se nemoci a léčebnému režimu, ale jsou před ním i otázky společenského života, volby povolání a volby životního partnera.

STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV