CO JE TO LYMESKÁ BORELIÓZA

Lymeská borelióza je bakteriální onemocnění vyvolané Borrelia burgdorferi, která se přenáší převážně klíštětem obecným.

K historii onemocnění
Onemocnění bylo původně rozpoznáno v městečku Old Lyme a okolí (stát Connecticut, USA). V této oblasti byl zaznamenán neobvykle vysoký výskyt onemocnění kloubů u dětí..

V roce 1975 uskutečnil dr. Steere na popud dvou pečlivých matek epidemiologické šetření. Zjistilo se, že většina pacientů žila v lesních oblastech a že se první příznaky objevily v létě. Onemocnění se nezdálo být přenosné z člověka na člověka. U většiny nemocných se zjistilo, že kloubnímu onemocnění předcházely kožní projevy ve formě rozšiřující se červené skvrny. Výsledky svých šetření publikoval dr. Steere poprvé v roce 1976.

Historie lymeské boreliózy v Evropě začíná již koncem minulého století. Rozvoj znalostí o této nemoci lze rozdělit do tří fází. V období od r. 1883 do r. 1945 byly získány základní poznatky o všech kožních a neurologických projevech. Byl také prokázán jejich vztah k předchozímu přisátí klíštěte a uvažovalo se o bakteriálním původu zkoumaných projevů. V druhém období, do roku 1976, byl dokázán přenos klíštětem obecným v určitých přírodních oblastech, souvislost mezi kožními a neurologickými projevy a možnost jejich léčby antibiotiky. Třetí období je charakterizované objevením původce nemoci - bakterie Borrelia burgdorferi. Tato bakterie byla objevena dr. Burgdorferem v roce 1982 a prokázána v klíšťatech i u lidí. Rozšířily se znalosti o dalších klinických formách onemocnění a rozvinula se jeho diagnostika. Také se vžilo označení nemoci podle městečka Old Lyme - lymeská nemoc nebo lymeská borelióza.

CO JE PŘÍČINOU LYMESKÉ BORELIÓZY

Lymeská nemoc je vyvolána spirálovitou bakterií (spirochetou) Borrelia burgdorferi. Původcem v Evropě však není jen Borrelia burgdorferi, ale i nově objevené druhy Borrelia garini a Borrelia afzelii.
Borelie cirkulují mezi divoce žijícími zvířaty (hlodavci, lesní zvěří) v určité geografické oblasti a přenáší je především klíšťata. V přenosu se však mohou uplatnit i některé druhy krevsajícího hmyzu.
Infikována mohou být všechna vývojová stadia klíšťat (larvy, nymfy a dospělá klíšťata); všechna sají krev na člověku a mohou tudíž infekci přenést. Kromě člověka mohou být postiženi ptáci, psi, koně, dobytek.
Spirochety pronikají do hostitele kůží v místě přisátí klíštěte. Čím déle klíště nebo jeho vývojové stadium saje krev, tím je větší možnost přenosu borelie.

KDE JE RIZIKO INFEKCE

Klíšťata žijí v travnatých, křovinatých a lesních porostech. Rizikové oblasti jsou listnaté nebo smíšené lesy, lesoparky, ale i městské parky. Promořenost klíšťat borelií v jednotlivých oblastech kolísá. Přírodní ohniska nákazy jsou po celé České republice. V některých lokalitách je infikováno až 25 klíšťat ze 100 vyšetřených.

KDE JE NEJVÍCE OHROŽEN

Vnímavost vůči nákaze je všeobecná. Přítomnost protilátek v krvi vůči borelii u zdravých osob svědčí o častém kontaktu s původcem nákazy. Pouze malá část z nich však onemocní.

Nejčastěji onemocní lidé, kteří často a dlouhou dobu pobývají v listnatých lesích, v prázdninových táborech, nebo sezónní lesní pracovníci v místech, kde je větší pravděpodobnost setkání s klíštětem.

JAKÉ JSOU PŘÍZNAKY ONEMOCNĚNÍ

Lymeská borelióza má časné a pozdní stadium onemocnění.

V časném stadiu je:

• typickým příznakem pomalu se šířící červená skvrna, zvaná erythema migrans, která se objeví v místě přisátí klíštěte. Skvrna se kruhově zvětšuje a mívá ohraničený lem s výbledem uprostřed; je obvykle větší než 5 cm. Může se vytvořit během několika dní po přisátí klíštěte, ale také až za několik týdnů. Nejčastější inkubační doba je 7 - 14 dní. Erytém se objevuje asi u 80 % pacientů
• časným příznakem může být také horečka, třesavka, bolesti ve svalech, únava. Tato fáze může připomínat chřipkové příznaky. Protože přisátí klíštěte nevede vždy ke kožním projevům, tyto symptomy jsou varujícími u osob pobývajících v přírodním ohnisku
• u dětí, méně často u dospělých, se někdy nalezne na kůži ušního lalůčku, nosu, na prsní bradavce nebo na šourku po přisátí klíštěte modročervený uzlík 1 - 5 cm velký, který může být provázen zduřením příslušných mízních uzlin. Někdy se objeví i za několik týdnů až měsíců
• po několika týdnech, většinou však ne déle než za 3 měsíce, se mohou vyskytnout různé projevy postižení nervového, kardiovaskulárního a kloubního systému. Nervové příznaky zahrnují bolesti hlavy, ztuhlost šíje, poruchy citlivosti a hybnosti, obrny - a to zejména lícního nervu, bolesti v zádech i v končetinách. Postižení kloubů se projevuje bolestmi, které se stěhují a trvají krátkou dobu. Srdeční obtíže se mohou projevit dušností a mohou připomínat infarkt myokardu.

Pozdní stadium se projevuje:

• za více než 6 - 12 měsíců zejména postižením kloubů, kůže, nervového systému a má chronický průběh.

JAK JE MOŽNO LYMESKOU NEMOC DIAGNOSTIKOVAT

Lymeská borelióza může napodobovat mnoho jiných nemocí, proto její diagnóza nebývá snadná.Ukazuje se, že asi 80 % nemocných má charakteristické kožní projevy, u ostatních se zjistí jako první postižení kloubní, nervové nebo srdeční. Proto testování sérových protilátek bývá velmi užitečné. Protilátky se však ve všech případech nezjistí, zejména v prvních týdnech infekce. U některých jedinců se protilátky nemusí vytvořit vůbec.

JAK SE LÉČÍ LYMESKÁ NEMOC

Velmi důležitá je včasná diagnóza, protože léčba antibiotiky v prvém stadiu bývá velmi účinná a může zabránit rozvoji pozdní formy onemocnění. O nasazení antibiotik rozhoduje lékař a je třeba respektovat jeho pokyny, zejména co se týče délky podávání antibiotik. Léčbu předčasně neukončovat, i když příznaky, např. zarudnutí kůže, vymizí.

JAKÝ JE VÝSKYT V ČR

V České republice onemocnění lymeskou boreliózou podléhá povinnému hlášení, které dává každoročně přehled o výskytu nemoci v jednotlivých okresech a celé naší republice. V roce 1995 bylo hlášeno téměř 6000 nových onemocnění.

JAK JE MOŽNO SE CHRÁNIT A TÍM PŘEDCHÁZET VZNIKU ONEMOCNĚNÍ

Očkovací látka není zatím dostupná, proto se musíme před klíšťaty chránit. Jdeme-li do listnatého nebo smíšeného lesa, měli bychom:

• nosit světle barevné oděvy, pokud možno s dlouhými rukávy, a dlouhé nohavice zastrčené do ponožek
• používat repelentní prostředky proti klíšťatům, postřik oděvu nebo kůže, které jsou k dostání v drogeriích nebo v lékárnách. Postřik je nutné opakovat každé 2 hodiny
• po návratu domů se převléknout, oděv vytřepat a prohlédnout celý tělesný povrch. Při prohlídce dejte pozor na larvální stadia klíšťat, která jsou velmi malá a lze je snadno přehlédnout
• denně kontrolovat naše domácí miláčky (kočky, psy), zda nemají klíště; při odstraňování klíšťat z těla zvířat musíme dbát stejných pokynů jako při odstraňování klíšťat u lidí
• co nejdříve odstranit přisátá klíšťata (výzkum prokázal, že klíště musí sát několik hodin, aby došlo k přenosu infekce)
• při odstraňování klíšťat zabránit potřísnění kůže či spojivek střevním obsahem klíšťat.

STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV