TISKOVÁ ZPRÁVA

Vážným a široce rozšířeným onemocněním tropických a subtropických oblastí je malárie. Malárie je parazitární onemocnění, které nejčastěji ohrožuje cestovatele do tropů a subtropů. Toto onemocnění způsobují 4 druhy prvoků – plasmodií, které vyvolávají různé typy malárií. Prvoky rodu Plasmodium přenášejí pouze samičky komárů rodu Anopheles. Je známo asi 400 druhů anofelů, z nichž 76 nemoc přenáší.

Každý rok se malárie v Evropě diagnostikuje u více než 10 000 cestovatelů - turistů, kteří navštívili endemické oblasti. Onemocnění může končit smrtelně (přibližně 1% infikovaných zemře). Počet Čechů, kteří malárií onemocněli od roku 1999, stoupá. V roce 1999 se malárie objevila u 16 cestovatelů, o rok později to bylo ve 23 případech a v loňském roce už bylo
26 nemocných.

Onemocnění charakterizují několik hodin trvající záchvaty, které mají tři fáze: fázi zimnice, fázi horečky a fázi poklesu horečky s pocením. První fáze začíná pocitem silného chladu, mrazení a třesavky. Kůže je suchá a bledá, objevuje se promodrání rtů a prstů. Nemocný je malátný, má bolesti hlavy a hučí mu v uších, má bolesti v zádech a končetinách, zvrací a jektá zuby. Za 15 minut až 2 hodiny teplota stoupne na 39-41,5 stupňů, nemocný má pocit silného horka. Kůže je teplá a suchá, krevní tlak klesá, puls a dýchání jsou zrychlené. Nemocný je neklidný, vzrušený, někdy také dezorientovaný. Horečnatá fáze trvá podle druhu malárie 2-6
i více hodin. Pokles teploty provází silné pocení, pocit úlevy a vyčerpanosti. Nemocný usíná, mezi záchvaty se cítí relativně lépe. Klinická reakce je ovlivněna stavem imunity. Některé formy a komplikace mohou končit smrtelně. Cestovatel může onemocnět během pobytu
v malarické oblasti nebo po návratu domů (tzv. importovaná malárie).

Příznaky tropické malárie (tropika), která je ze čtyř typů malárií nejzávažnější, jsou způsobené parazitem Plasmodium falciparum a dostavují se za 7-12 dní po poštípání malarickými komáry. Onemocnění se projevuje horečkou, která se opakuje po 24-36 hodinách. Pokud toto onemocnění s těžkými komplikacemi není léčeno, je často smrtelné.

Ostatní druhy plasmodií (Plasmodium ovale, P. vivax, P. malariae) vyvolávají onemocnění zpravidla bez komplikací. Méně závažná je malárie třídenní (terciana), kterou vyvolávají Plasmodium vivax a Plasmodium ovale. Zde se horečka objevuje po 48 hodinách. Pokud není správně vyléčena, mohou se malarické ataky opakovat. Méně častá je čtyřdenní malárie (kvartána), kterou vyvolává Plasmodium malariae.

K nejčastějším příznakům malárie patří horečka, tu mívá 81 % cestovatelů z Evropy, dále jde o bolest hlavy (49,7 %), únavu (34,8 %), bolest kloubů a svalů se objevila podle informací
z TropNetEurop (Evropská síť zaměřená na importované infekční nemoci) u 23,2 % cestovatelů. Postižení trpěli v 13,9 % průjmem a v 11,9 % zvracením.

“Málárii je možné předcházet léky, které se nazývají antimalarika a užívají se před, během
a po skončení cesty. Pro profylaxi se léky užívají minimálně jeden týden před vstupem do malarické oblasti v případě, že se užívají jednou týdně. Léky užívané každý den pak stačí brát 2 dny před odjezdem. V užívání profylaxe se pokračuje po celou dobu pobytu v malarické oblasti a ještě 4 týdny po návratu s výjimkou Malaronu, který stačí brát jen 7 dní po návratu z malarické oblasti. Délka profylaxe by neměla přesáhnout dobu 5 měsíců a v případě delšího pobytu je nutné uvažovat o tzv. pohotovostní léčbě "Stand by treatment", tedy léčbě v případě vzniku příznaků malárie i bez stanovení diagnózy,” uvádí Doc. MUDr. Jiří Beran, CSc.
z vakcinačního centra katedry epidemiologie VLA JEP v Hradci Králové.

“Antimalarika je nutné vybírat především podle oblastí, kam se cestuje a jak je tato oblast klasifikována dle WHO (zóna A, B, C). Zóna A je oblastí nízkého rizika, malárie se vyskytuje jen v teplém období roku. Postačuje jen ochrana před komáry, kterou při cestování
na venkově doplňujeme profylaxí chlorochinem. Zóna B je oblastí středního rizika, protože
se zde malárie vyskytuje celoročně a pro profylaxi se nejvíce doporučuje chlorochin v kombinaci s proguanilem nebo meflochin. Zóna C je oblastí s vysokým rizikem získání malárie, onemocnění je možné získat kdykoliv během roku a ve struktuře onemocnění převládá tropická malárie způsobená prvokem Plasmodium falciparum. V této oblasti existuje velmi často rezistence na chlorochin nebo meflochin. Doxycyklin je doporučován pro profylaxi při rezistenci plasmodií na meflochin nebo při relativních nebo absolutních kontraindikacích,” dodává doc. Beran.

Podle rezistence plasmodií na antimalarika se odvíjí profylaxe následujícími léky:

Účinná látka Název Profylaktická dávka Počet tablet Frekvence Chlorochin Delagil 500 mg 2x 250 mg týdně Proguanil Paludrine 200 mg 2x 100 mg denně Doxycyklin Deoxymykoin 100 mg 1x 100 mg denně Meflochin Lariam 250 mg 1x 250 mg týdně Atovaquone/Proguanil Malarone 250/100 mg 1x 350 mg denně

Kromě používání antimalarik je možné snížit riziko poštípání komárem, a tím i přenos parazita do krve následujícími způsoby:

a) omezením pobytu venku po západu slunce (za soumraku), kdy je aktivita komárů nejvyšší
b) používáním moskytiér dokonale utěsněných pod lůžkem a ošetřených repelenty
c) nošením světlého oděvu s dlouhými rukávy a nohavicemi
d) instalací sítí v oknech a dveřích
e) používáním repelentů především na nekrytých částech těla
f) používáním insekticidních přípravků

Pro těhotné ženy a děti představuje malárie velké riziko a měli by se vyvarovat zejména oblastí, kde je rezistence plasmodií na chlorochin (oblast C). Pro obě skupiny je životně důležité dodržování pravidel expoziční profylaxe; typ a množství léků musí zvážit lékař předepisující malarickou profylaxi.

Většina turistů nebo cestujících za byznysem má během svého pobytu dostupnou lékařskou péči. V případě podezření na onemocnění je nutné okamžitě navštívit lékaře, který
z laboratorního vyšetření krve určí diagnózu a nasadí účinnou léčbu. Při málokterém onemocnění je rychlá diagnóza a odpovídající terapie tak důležitá, jako u malárie.

V případě, že lékař není v zahraničí dostupný a objeví se příznaky onemocnění, je nutné, abyste léčbu zahájili sami. Léčebnou dávku antimalarik tzv. "stand by treatment"
- tj. pohotovostní léčbu (pro autoléčení), je třeba podat nejpozději do 36-48 hodin od vzniku horečky. Proto pro pobyt v oblastech s výskytem malárie, především s prokázanou lékovou rezistencí plasmodií, je třeba vzít s sebou kromě antimalarických tablet pro profylaxi, rovněž rezervní léky k přerušení případného malarického záchvatu, který se vyskytne i přes aplikovanou profylaxi. Pro "stand by treatment" se používá vždy jiné antimalarikum než bylo užíváno pro chemoprofylaxi. I když jste užívali chemoprofylaxi nebo "stand by" léčbu, je důležité co nejdříve kontaktovat lékaře, protože recidivy malárie jsou možné.