Podle statistických údajů připadá u nás jeden televizní přijímač na 2 osoby a u počítačových obrazovek v podnicích denně pracuje více než sto tisíc pracovníků. Tyto technické prostředky neobyčejně obohatily náš život, zpřístupnily nám dříve těžko dosažitelný svět a přispěly k větší produktivitě práce. Výhody však mohou být doprovázeny některými zdravotními problémy zejména u osob, které tráví u obrazovek většinu své pracovní doby.

Odhaduje se, že okolo 70 % uživatelů výpočetní techniky mívá občasné potíže se zrakem a trpí bolestmi zad a z toho plynoucími bolestmi hlavy. Asi stejný počet lidí se obává možných účinků elektromagnetických polí z počítačového a případně i z televizního monitoru. Hodně dětí a mladistvých tráví u počítačových her většinu svého volného času, mnohé se věnují převážně hrám s prvky agresivity.

Potíže se zrakem

Subjektivní potíže pří práci u obrazovek se projevují neurčitými bolestmi v očích, palčivými či řezavými pocity okolo očí, zarudlými až oteklými víčky, zvýšeným slzením či naopak suchostí očí a pocitem jakoby cizího tělesa v oku. Další příznaky jsou spojeny s přechodným oslabením ostrosti vidění, zamlžením pohledu a někdy při velké únavě s takovým rozostřením, že předměty jsou vidět dvojitě v důsledku poruchy souhlasného postavení obou očí. Intenzívní nepříjemné pocity mohou být spojeny s bolestmi hlavy. Tyto potíže trvají většinou krátkou dobu, po skončení práce zpravidla rychle pominou a vracejí se při další intenzívní zrakové námaze.

Jejich příčinou je velká náročnost činností u obrazovky na zrakové funkce. Jde především o to, že pohled je trvale zaostřen na blízko, což zatěžuje zejména malé svalové skupiny, ovládající vyklenování oční čočky a pohyby obou očí. Zrak je namáhán též světelnými poměry na obrazovcea v místnosti. Neméně důležité je trvání činnosti. Již po dvou hodinách nepřetržité práce u obrazovky dochází k narušení zrakových funkcí, které se s postupujícím časem zvyšuje.

Mezi obrazovkou televizního přijímače a obrazovkou počítače jsou rozdíly, vyplývající z charakteru zrakového vnímání. Obraz na televizoru je vnímán jako celek, který zobrazuje skutečnost, kdežto na počítačové obrazovce je třeba vnímat detaily, písmena, číslice, interpunkční znaménka, řádky textu a čáry. Proto je doporučena i rozdílnápozorovací vzdálenost: u počítače činí 40- 80 cm, kdežto televizní obrazovku o stejné velikostí je třeba pozorovat z několika metrů. Tím u televize odpadá jedna z příčin zrakové náročnosti (trvalé zaostření na blízko a vnímání malých detailů), a proto sledování televize nezatěžuje zrak tolik jako práce u počítače.

Mezi lidmi bývají značné rozdíly; u některých se potíže projeví již po krátké době práce u obrazovky, u jiných až po delší době a u dalších se neprojeví vůbec. Rozhodujícím činitelem je stav zraku, roli hrají zejména poruchy refrakce, tj. myopie (krátkozrakost), hypermetropie (dalekozrakost), presbyopie (dalekozrakost, vyvíjející se s věkem), astigmatismus (vada lomivosti oka) a anisometropie (nestejná lomivost obou očí), dále poruchy akomodace a poruchy souososti očí. Mezi osobami, které trpí intenzivnějšími potížemi, převládají lidé s některou oční vadou. Náročnost činnosti u obrazovky se projeví obtížemi u mnohých lidí, kteří si své vady v běžném životě ani nemusejí být vědomi. Hodně lidí je přesvědčeno, že jim práce u obrazovky kazí zrak. Pro tuto domněnku však nesvědčí žádné objektivní doklady; námaha zraku je funkční a nevede k patologickým změnám.

Doporučení, jak předcházet zrakovým potížím

Správná korekce případné vady zraku. Lidé trpící intenzivními potížemi by měli navštívit ordinaci očního lékaře. Doporučuje se změřit si centimetrem vzdálenost obrazovky i psaných textů od očí a sdělit to lékaři, aby mohl lépe stanovit vhodnou korekci.

Vhodné uspořádání pracoviště s obrazovkou. Při práci s počítačem doporučujeme dodržovat tyto nejdůležitější ergonomické zásady:

• vzdálenost obrazovky od očí má být minimálně 40 cm, optimálně 60 cm (platí pro nejběžnější velikost obrazovek o úhlopříčce 14 - 15 palců, pro rozměrnější obrazovky musí být vzdálenost větší);
• horní okraj obrazovky má být ve výši očí, může být i níže, ale nikdy ne výše;
• je nutno zamezit odleskům světel na obrazovce vhodným natočením monitoru, případně lze použít dobrý obrazovkový filtr;
• pracovník nemá mít v pohledovém poli výrazné jasné plochy, např. okno či jiný světelný zdroj, anebo odlesky světel na stole, nábytku, na podlaze apod. Z toho též vyplývá, že monitor má být postaven tak, aby pracovník neseděl čelem, ale ani zády k oknu;

dobré filtry na obrazovce zmírňují zrakové potíže zejména osob s vadou zraku.

Potíže pohybové soustavy

Subjektivně pociťované potíže jsou dvojího druhu: jednak jsou spojeny se sedavým způsobem práce a života, jednak s činností u obrazovky. U trvale sedícího člověka se váhou trupu, horních končetin a hlavy vyvíjí tlak na páteřní obratle a meziobratlové ploténky v bederní oblasti, z čehož se dostavují známé bolesti v kříži. Tím, že se napínají pouzdra a vazy v bederních a hrudních obratlech, se mohou bolesti šířit i do vyšších partií zad.

Člověk, který sleduje obrazovku počítače, pak navíc zpravidla sedí delší dobu ve strnulé poloze s předkloněnou (někdy i zakloněnou) hlavou, mnohdy i se zkroucením krční páteře podle umístění obrazovky či papírových podkladů. Tím jsou jednostranně a dlouhodobě zatěžovány šíjové svaly, které v dané poloze udržují hlavu. Průvodním jevem jsou bolesti v pletenci ramenním a v krčních svalech, které jsou způsobovány svalovým napětím a omezeným průtokem krve v některých svalových vláknech. Vznikají kontraktury (zatvrdlinky) ve svalech, projevující se tuhostí a znesnadněním průtoku krve, v důsledku čehož je sval bolestivý a je omezena jeho hybnost. Bolesti většinou přecházejí až do týlních oblastí hlavy, případně i do paže.

Osoby, jejichž celodenní pracovní náplní je vkládání údajů do počítače, mohou při intenzívním používání pouze jedné ruky trpět poruchami pohybového ústrojí zatěžované paže a ruky. Poruchy jsou způsobovány jednostranným nepřiměřeným zatěžováním svalových vláken, šlach a úponů vysokým počtem rychlých a opakovaných pohybů prstů. Podobné potíže se projevují u osob, které nadměrně používají myš, i když při této činnosti jsou zapojovány spíše svaly předloktí než prstů.

Doporučení, jak předcházet potížím pohybové soustavy

Základním předpokladem je dobrá židle, jejíž sedadlo a sklon zádové opěrky lze lehce nastavovat.

Zásadním opatřením je nastavení správné výšky sedadla k výšce desky stolu, klávesnici a myši. Při vzpřímeném sedu a rukách položených na klávesnici mají paže v loktech svírat pravý úhel. Je třeba dbát i toho, aby stehna nebyla stlačována, čehož lze docílit vhodnou podložkou pro nohy. Dobrou pomůckou jsou i zápěstní opěrky u klávesnice.

Je třeba dbát na občasné přestávky v práci, přičemž je dobré vstát, protáhnout se a případně si trochu zacvičit.

Elektromagnetická pole

Samostatné obrazovky počítače i televizní přijímače jsou konstruovány na stejném principu katodové trubice. Zdrojem elektromagnetických polí, které obklopují monitor na všech stranách, jsou magnetické cívky pro usměrňování běhu paprsku elektronů na obrazovce (řádkový rozklad) a vysokofrekvenční proudový měnič. Frekvenční spektrum těchto polí se pohybuje od 50 Hz do cca 400 kHz s vyššími harmonickými kmity, které mohou dosahovat až do 30 MHz. Jejich intenzita je největší na stěnách monitoru a se vzdáleností velmi rychle klesá. V místě, kde se obvykle uživatel pohybuje (tj. cca 50 cm od monitoru), bývá intenzita již velmi slabá; u novějších monitorů téměř neměřitelná, i když u některých starších typů lze nalézt vyšší úrovně. Ve větší vzdálenosti pak elektromagnetická pole zcela zanikají. Vysokofrekvenční kmity v oblasti infračerveného a ultrafialového záření jsou sice v monitoru přítomny, ven však pronikají ve zcela nepatrné míře. Před obrazovkou ve vzdálenosti 5 cm lze naměřit i nepatrné zbytky rentgenových paprsků a dále zde bývá při nízké relativní vlhkostí vzduchu přítomen i elektrostatický náboj.

Zdravotnické instituce na celém světě včetně Světové zdravotnické organizace věnovaly zvýšenou pozornost možným zdravotním účinkům těchto polí, zejména - vzhledem k menší pozorovací vzdálenosti - u počítačových obrazovek. Konstatuje se, že intenzita těchto polí je o několik řádů nižší, než je potřeba k tomu, aby mohla na organismus člověka působit doposud prokázanými účinky tepelnými a narušením v těle probíhajících elektromagnetických procesů. Možnost poškození oka šedým zákalem elektromagnetickými poli u monitoru byla vyloučena. Na druhé straně není doposud zcela vyřešena otázka možného ovlivnění reprodukčních funkcí žen (ale patrně i mužů) pracujících u počítačů. Na tuto skutečnost působí však zřejmě vice činitelů než samotné elektromagnetické pole, např. pracovní stres.

Při dodržování vzdálenosti 40 - 50 cm od monitoru nehrozí žádné nebezpečí. Ve vlastním zájmu by se však uživatelé v rámci preventivní opatrnosti neměli delší dobu zdržovat v jeho těsné blízkostí. Pokud to nelze dodržet anebo pokud mají uživatelé určité obavy, které mohou být v mnoha případech zdraví škodlivější než samotná elektromagnetická pole, lze doporučit proměření intenzity polí a případnou instalaci ochranného štítu na boční stěny monitoru.

Děti a obrazovka

Dnešní generaci dětí lze bez nadsázky nazvat "počítačovou". Děti se již na základních školách učí ovládat počítač, mnohé se i v mimoškolní době věnují hrám či jiné činnosti na počítači. Obecně lze říci, že tento technický prostředek slouží velmi dobře psychickému vývoji dětí a mladistvých, pokud ovšem není používán nadměrně. Inteligentní hry na počítačirozvíjejí pozornost, reakční pohotovost, technickou představivost, fantazii, myšlení a rozhodování. Kromě toho existují i naučné a výukové programy, které vhodně doplňují učivo a rozšiřují duševní obzor. Rodiče by se měli zajímat o to, co dítě na počítači dělá.

Není dobré dětem pouze zakazovat bezduché hry se samým střílením, lepší je nabídnout jim vhodnější programy, které učí řešit problémy a situace. Proto je vhodné, aby se rodiče a případně i děti orientovali v nabídce počítačových her a programů a vybírali z nich ty nejrozumnější. Rozhodně je však třeba dbát na to, aby se na úkor počítačů nezanedbával tělesný, pohybový a sociální rozvoj dětí. V každém případě platí staré heslo "všeho s mírou".

Pokud jde o již zmíněné potíže se zrakem a pohybovou soustavou, je třeba i u dětí dbát ergonomických zásad s přihlédnutím k jejich tělesným rozměrům a podle nich uzpůsobit jejich sezení u počítače. Dále je nutno upozornit děti na to, aby se zbytečně nepřibližovaly těsně k zapnutému monitoru, a to jak počítačovému, tak televiznímu. Zvláštní pozornost je pak třeba věnovat dětem se zrakovou vadou, neboť dlouhé vysedáváni před obrazovkou může vést k zrakové únavě, bolestem hlavy až k dočasně snížené odolnosti organismu.

Zájemci, kteří by se chtěli blíže seznámit se zdravotní problematikou práce u obrazovek, s ergonomickými zásadami a s legislativními ustanoveními, se mohou dozvědět více v publikaci Hladký, A., Glivický, V.: "Škodí počítač našemu zdraví?", kterou vydalo nakladatelství Codex Bohemia v r. 1995.

STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV