CESTUJEME PO EVROPĚ 9.

Nádraží bylo velmi příjemné, vše neskutečně čisté, nezničené. Město nebylo ani tak velké, ale bylo hezké, lidí příjemně málo, obchody zajímavé, ovšem ty ceny... ;( To však nebyla výsada Malmö, ale bohužel celého Švédska.
Vůbec jsme neměli promyšlené, kam konkrétně ve Švédsku chceme jet, ale upoutala nás dvě obrovská jezera. Zjistili, že k jednomu z nich - Vänernu - (mimochodem, je velký asi jako 4 Balatony) vede přímá železniční trajektorie z Malmö a že projíždí Amalem, kterýžto je hlavním dějištěm filmu "Fucking Amal", který se promítal v Karlových Varech, kde byl Zden na filmovém festivalu, a bylo rozhodnuto :)). Později se tento zvláštní výběrový klíč ukázal být velmi dobrým, ale nepředbíhejme.
Do Amalu (mimochodem, obě "a" se píšou s kroužkem a vyslovují velice zvláštně :) ) však byla cesta dlouhá a slunce se už klonilo k obzoru, takže jsme museli zvolit nouzové řešení: Jet do Vänersborgu, který je asi na polovině cesty a kde se přesedá, a někde tam přespat.
Dojeli jsme na místo už téměř za tmy, a teď, babo raď. Hned před nádražím bylo jezero a "kemp" - musím to napsat v uvozovkách, protože si toto označení ani moc nezaslouží, byla tam recepce, která byla už zavřená, a asi čtyři karavany, celková plocha "kempu" byla asi 30x30 metrů, no uznejte sami ;). Nám se platit nechtělo, a tak jsme se rozhodli zkusit najít jiné místo. Z možností vydat se hledat podle vody nebo za město jsme si vybrali tu druhou, která ovšem - jak se mělo druhý den ukázat - nebyla nejšťastnější. Po půlhodinové chůzi totiž město pořád nekončilo, cestou jsme žádné přijatelné placy neviděli, Zden sice navrhoval školní zahradu s argumentem, že v létě do školy stejně nikdo nechodí, to se mi však nezdálo (už proto, že já sama bydlím ve škole a vím, jak by asi můj taťka-školník reagoval, kdyby mu do rána vykvetl na zahradě stan :} ), a tak jsme pokračovali dál a nakonec zmoženi stanuli na dětském hřišti s trávníkem a keři, a protože jsme už neměli sil jít dál, rozložili jsme stan kus od houpaček a prolézaček, přičemž jsme museli dávat pozor na velké černé slimáky podobající se trusu, kteří se vydali na noční procházku.
Luc, 1999
Nové články
-
CESTUJEME PO EVROPĚ 11.
Už kus před Amalem nám za okny vlaku začala ubíhat zajímavá krajina: borové lesy s borůvčím a vřesem, zálivy jezera...
Sekce: CESTUJEME S LUCKOU, Aktualizace: 12.05.2010, Autor: Redakce -
CESTUJEME PO EVROPĚ 9.
Vůbec jsme neměli promyšlené, kam konkrétně ve Švédsku chceme jet, ale upoutala nás dvě obrovská jezera.
Sekce: CESTUJEME S LUCKOU, Aktualizace: 12.05.2010, Autor: Redakce -
CESTUJEME PO EVROPĚ 16.
V Amsterdamu je také několik obchodů, které byly něco jako diskont, tj. s nízkými cenami, ale přitom zboží bylo dost kvalitní, ne jako když přijdete do výprodeje u nás.
Sekce: CESTUJEME S LUCKOU, Aktualizace: 12.05.2010, Autor: Redakce -
CESTUJEME PO EVROPĚ 15.
Po obědě už jsme fičeli do Amsterdamu. Nejprve jsme si mysleli, že vystoupíme někde před městem, přespíme pod stanem na divoko a ráno do Amsterdamu dojedeme.
Sekce: CESTUJEME S LUCKOU, Aktualizace: 12.05.2010, Autor: Redakce -
CESTUJEME PO EVROPĚ 10.
Přiznáme se, že trochu strach jsme měli, ale utěšovali jsme se tím, že Švédsko je nejbezpečnější stát, což se potvrdilo. Ráno jsme bez jakékoli újmy mohli stan zase složit, trochu se odreagovat na hřišti :} a vydat se na dlouhou cestu zpátky na nádraží.
Sekce: CESTUJEME S LUCKOU, Aktualizace: 12.05.2010, Autor: Redakce

Počasí ve světě






Devizové kurzy
Upoutávky