Jedná se o nejvíce zneklidňující alergické reakce; při dalším žihadle se vždycky obáváme příchodu ještě závažnější reakce.

Rychlý zásah

V případě píchnutí včelou musí být rychle žihadlo pomocí ostří nožíku nebo malé pinzety vytaženo, ale nesmíme zmáčknout jedový váček. Pokud je místní reakce minimální, postačí si vzít léky ze skupiny antihistaminik. Je-li reakce velmi silná, může být nezbytné podání injekce adrenalinu a hospitalizace.

Vyšetření

Po výrazné nebo zneklidňující reakci na bodnutí blanokřídlým hmyzem je třeba udělat podrobné vyšetření. Lékař může na základě podrobného pohovoru a s detailním popisem příznaků odlišit toxickou a alergickou reakci (viz otázka 47). Pokusí se také identifikovat bodající hmyz. Pokud se jedná o jasně toxickou reakci, zastaví se vyšetření na této úrovni.
V ostatních případech je třeba doplnit kožní testy a krevní odběry. Z výsledků pak vyplynou nezbytná preventivní opatření.

Preventivní opatření

Preventivní opatření jsou založena vždycky na logických požadavcích – nechodit v trávě bez obutí, nechat zničit vosí hnízda, správně skladovat odpadky. V případě prokázané alergické reakce je třeba mít vždycky u sebe pohotovostní balíček. Jeho obsah určuje lékař na základě závažnosti předchozích reakcí. V balíčku je obsažen minimálně lék ze skupiny antihistaminik. Pokud byla závažnost reakce větší, předepíše lékař autoinjekční pero s adrenalinem a zároveň podá vysvětlení, kdy a jak tuto injekci použít. Po podání injekce je zcela nezbytné volat rychlou záchrannou službu.

Desenzibilizace

Vzhledem k častému spontánně příznivému vývoji této alergie u dětí je desenzibilizace mnohem méně předepisována u dětí než u dospělých. Závisí to na povaze i závažnosti reakce, na alergologickém vyšetření i na způsobu života (např. dítě chovatele včel nebo lesníka…). Desenzibilizace spočívá v postupně se zvyšující injekční dávce jedu blanokřídlých a dále v pravidelném podávání těchto injekcí po 4–6 týdnech po dobu několika let. Udržovací injekční terapie je aplikována lékařem. Snášenlivost injekcí s jedem blanokřídlých je lepší u dětí než u dospělých, nicméně podobně jako u jakékoliv jiné desenzibilizace i zde se mohou objevit nežádoucí reakce.

Desenzibilizace na jed blanokřídlých má výborné výsledky

V průběhu desenzibilizace je snášenlivost případného nového bodnutí stejným druhem hmyzu dobrá.
Po ukončení desenzibilizace je riziko recidivy pětiprocentní, pokud byla udržovací léčba dobře snášena; riziko se zvyšuje, pokud injekce byly snášeny špatně.

Étienne Bidat, Christelle Loigerot
Alergie u dětí
Jak jim předcházet a jak je potlačovat
Alergie jsou nemocí století. I když jsou četné, příliš se toho o nich neví. Pokud se u dítěte objeví alergie – astma, ekzém, alergie na určitou potravinu, „senná rýma“… – rodiče často podléhají obavám a hledají odpovědi na otázky související s onemocněním, o sekundárních účincích léků apod. Od 80. let minulého století prošla alergologie velkým vývojem, ale v rodinách často chybějí nejnovější informace o symptomech, vývoji onemocnění a způsobech, jak mít nemoc pod kontrolou.

Autorky - Dr. É. Bidat je lékařka, vedoucí jednotky dětské alergologie a pneumologie v nemocnici v Boulogne sur Seine. Je autorkou odborných pojednání ve vědeckých časopisech, referátů a přednášek na národních a mezinárodních kongresech. C. Loigerot je předsedkyní Francouzské asociace pro prevenci alergií, asociace alergiků a rodičů alergických dětí.

nakladatelství Portál 2005