Spotřeba léků se za deset let zdvojnásobila. Léky lidi poškozují až tisíckrát častěji, než lékaři přiznávají. Léky sice lidem pomáhají zachránit život, v řadě případů je však jejich efekt zcela opačný: vedlejší účinky medikamentů mohou vážně poškodit zdraví a někdy i zabít. Z dvaceti lidí, kteří skončí na jednotkách intenzivní péče s krvácením do zažívacího ústrojí, jich osmnáct bralo léky na tlumení bolesti, připouštějí lékaři.

Státní ústav pro kontrolu léčiv v roce 2000 evidoval 496 případů, kdy lék s velkou pravděpodobnosti způsobil lidem vážné komplikace. Mezi léčivými přípravky byla zastoupena antibiotika, léky proti alergii, na podporu erekce a léčiva zastavující krvácení. "Je to daň za to, že umíme léčit závažné nemoci," říká specialista na lékovou problematiku Josef Suchopár ze společnosti Infopharm. Dodal, že neexistuje lék, který by byl účinný a zároveň nepřinášel riziko - někdy rychlé, jindy dlouhodobé. Spotřeba léků se v Česku od roku 1991 téměř zdvojnásobila: prodloužil se tak věk lidí, ale řada medikamentů se užívá zbytečně. Jak podotýká Suchopár, mikroskopický počet hlášených nežádoucích účinků u nás svědčí o jediném: "že se prostě nehlásí."

Hrozba antibiotik 

Léčba antibiotiky může vyvolat kožní vyrážky i průjmy, v horším případě také alergické reakce - nic z toho však neděsí lékaře tolik jako velké neznámo, které může přijít po jejich nekontrolovatelné spotřebě. Zejména u silných, takzvaných širokospektrých antibiotik hrozí, že mikroorganizmy se přizpůsobí a léky přestanou účinkovat. Takové případy jsou už prokázány. "Každé nesprávně podané antibiotikum je kapka do vody. O tom, co bude, až se hladina vylije, nic nevíme," prohlašuje šéf Dětské kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze Ivan Novák. Nikdo navíc netuší, kolik léků vlastně spolykáme: antibiotika totiž podávají i veterináři. "V naší zemi nebyly dosud zveřejněny údaje o spotřebě antibiotik v zemedělství," říká mikrobioložka Pavla Urbášková ze Státního zdravotního ústavu.

(Ne)vinný ibuprofen

Bezpečnost léků hlídá Státní ústav pro kontrolu léčiv a všechny nežádoucí účinky, které se kdy objevily, musí výrobce uvést na příbalovém letáku. "Léky na krevní tlak, takzvané ACE-inhibitory, vedou u dvou až čtyř procent k dráždivému kašli, takže se musí vysadit. Některé léky na úpravu srdečního rytmu zase mohou u dvou až tří pacientů ze sta paradoxně tyto poruchy vyvolat," vysvětluje Josef Suchopár ze společnosti Infopharm. Ovšem i na první pohled nevinný (a proto volně prodejný) ibuprofen může způsobit vážné komplikace.

Specialista na nemoci zažívacího ústrojí Václav Chytil upozorňuje: "Léky tlumící bolest se staly součástí terapie čehokoli, lidé tím ovšem překrývají přirozený signál těla, že něco není v pořádku.

Pak dělají něco, co by jinak nemohli, a tím si problém zhoršují. Takzvaná nesteroidní antirevmatika, kam patří ibuprofen či diklofenak, mohou způsobit krvácení do zažívacího traktu v oblasti žaludku.

Je to sice jen ve čtyřech procentech případů, ale když se to vezme obráceně, léky jsou nejčastější příčinou těchto potíží. Z dvaceti lidí, které přivezou na jednotky intenzivní péče, protože zvrací krev, to má osmnáct z léků." Václav Chytil příliš nevěří tvrzením, že některé modernější medikamenty této řady jsou šetrnější: "Lidé jen platí víc za to samé, to je byznys. Podle něho však není důvod, proč si při bolesti hlavy nevzít prášek. "klidně si ho v malých dávkách vezměte, ale nejezte ho nalačno. Václav Chytil soudí, že pacienti užívají léky proti bolestem nadbytečně. "O kolik, neumím odhadnout, ale jsou snadno dostupné, relativně levné, pojišťovnou často hrazené, a k tomu ještě volně prodejné.

Jak mohou léky škodit?

Ibuprofeny (4. nejčastěji předepisovaný lék)
Takzvaná nesteroidní antirevmatika, mezi něž patří léky s látkou ibuprofen, jsou určena k tlumení bolestí. K nejvážnějším vedlejším účinkům patří krvácení do zažívacího traktu. Světová zdravotnická organizace (WHO) eviduje za necelých šestnáct let více než 17 600 hlášení nežádoucích účinků u ibuprofenu. V ČR je jich ročně oznámeno zhruba třicet - nejčastěji bolesti břicha, alergické reakce a kožní projevy. Všechna si vyžádala pobyt v nemocnici nebo specifickou ambulantní léčbu.

Antibiotika (1. nejdražší položka pro zdravotní pojišťovny)
Mohou způsobit kožní vyrážky, průjmy, snižují - zejména, jsou-li podána nesprávně - vlastní imunitní schopnosti člověka. U antibiotik s obdobnou účinnou látkou, jako má např. klacid, je v databázi WHO hlášeno za devět a půl roku asi 11 000 případů nežádoucích reakcí. V ČR jsou za posledni rok evidována tři podezření - šlo o teplotu, průjem, kožní projevy a záněty ústní a vaginální sliznice. Všechna si vyžádala pobyt v nemocnici nebo specifickou léčbu.

Simvastatiny (spolu s obdobnými léky 2. nejdražší položka pro zdravotní pojišťovny)
Léky na vysoký cholesterol mohou způsobit bolesti břicha a hlavy, slabost, zvracení, vzácně (dle údaje výrobce) též vypadávání vlasů, depresi a poruchy erekce. V databázi WHO je u simvastatinů přes 14 600 hlášení za necelých třináct let. V ČR jsou za poslední rok evidovány tři případy, které zahrnují poruchy zrakového pole a koordinace pohybů, třes, teplotu a kožní reakce. Všechny případy si opět vyžádaly hospitalizaci a specifickou léčbu.

Pramen: údaje o počtu hlášení poskytl Státní ústav pro kontrolu léčiv, skutečnost je dle odhadů několikanásobně vyšší).

Závěr

Po dlouhá desetiletí se jako významné léčivo používala antibiotika. Používáním antiobiotik a superléčiv se však společnost dostala až k supernemocím. Docházíme tak k paradoxu, že léky lidem sice pomáhají zachránit život, ale v řadě případů je jejich efekt zcela opačný.

Místo abychom naslouchali signálům svého těla, tyto signály jen tlumíme. Proto stále více lidí, kteří si tuto problematiku uvědomují, chtějí řešit příčinu nemoci (obtíží) a tak se uchylují k alternativní léčbě.