Zvýšený výskyt plísní v životním prostředí zvyšuje možnost jejich výskytu v bytech a domácnostech.

Plísně k životu nepotřebují mnoho – jsou nenáročné na živiny, daří se jim ve vlhkém prostředí, nepotřebují k růstu světlo. Díky svému enzymatickému vybavení využívají jako zdroje živin nejrůznější materiály – nábytek, podlahové krytiny, omítky, zdivo, sklo nebo dlaždice znečištěné organickými zbytky.

Rostou v širokém rozmezí teplot a dovedou si vhodně upravit pH substrátu, v němž rostou.

Jak plísně vypadají?

Plísně jsou viditelné jako různobarevné nárosty – bílé, zelené, krémové, žluté, modré, černé nebo šedé – podle druhu plísně. Zbarvení je způsobeno pigmenty, zbarvené jsou i spory. Základ těla plísní tvoří houbové vlákno (hyfa), které se složitě větví v podhoubí (mycelium). Z rozmnožovacích orgánů, které v bytech a domácnostech z mycelia vyrůstají, se uvolňují výtrusy (spory).

Znázornění životního cyklu plísní:
1 – spora,
2 – naklíčená spora,
3 – hyfa,
4 – mycelium,
5 – mycelium s rozmnožovacími orgány,
6 – rozmnožovací orgán s uvolňujícími se sporami

Spory jsou lehké a uvolňují se velice snadno. Kontaminují další předměty a prostory. Ze spory vyklíčí vlákno, které se za příhodných podmínek rozrůstá v hyfu. Plísně se šíří také rozrůstáním hyf a jejich úlomků.

Jak plísně škodí?

Kromě toho, že plísně poškozují byt a zařízení bytu, mohou vážně ohrozit lidské zdraví. Spory, uvolňované z nárostů plísní do ovzduší, vyvolávají u vnímavých jedinců přecitlivělost (alergii), projevující se nejčastěji jako průduškové astma nebo alergická rýma. Konzumace zaplísněných potravin přináší riziko otravy plísňovými jedy (mykotoxiny).

Příčiny výskytu plísní v bytech

Hlavní příčinou rozvoje plísní v bytech je zvýšená vlhkost objektu, kdy dochází k narušení rovnováhy mezi zdrojem a odvodem vlhkosti, a tak je narušeno vnitřní klima budovy.

Nejčastější příčinou vlhkosti bývá:

• zatékání dešťové vody
• vzlínání zemní vlhkosti
• zatékání sanitárních instalací

Vlhkost způsobená činností uživatelů (vařením, koupáním, praním a sušením prádla) se projevuje zejména u menších prostor v souvislosti s nedostatečným větráním (koupelna, kuchyň).

Vlhkost prostředí může negativně ovlivnit nadměrný počet květin a velká vodní plocha v prostoru (akvarium).

Jak výskytu plísní zabránit?

Především je důležité vytvořit prostředí, kde plísně „nemají šanci“.

Toho lze dosáhnout:

• dostatečným přirozeným vyschnutím novostaveb před jejich uvedením do provozu
• volbou vhodného tvaru stavby (střecha zajišťující rychlý odvod vody)
• dobře provedenou hydroizolací a drenáží budovy
• péčí o střešní krytinu, udržováním funkčních okapů a deš5ových svodů
• zakrytím komínů (vlhkost zdiva vstřebaná nezakrytým, nepoužívaným komínem představuje vlhkostní rezervoár, který se vysušuje i několik let)
• udržováním funkčních rozvodů vody a kanalizace
• pravidelnou kontrolou ústředního topení a vodovodních baterií (těsnost kohoutků)
• rychlou a včasnou opravou závad vzniklých v rozvodech (zamezí se dlouhodobému úniku vody nebo splašků do zdiva)
• instalací účinného odsávacího zařízení v kuchyních a koupelnách (odvádí vlhký vzduch z budovy)
• použitím preventivních konzervačních prostředků proti výskytu plísní (nátěrové hmoty, barvy, ochranné přípravky na dřevo a zdivo)

Velmi důležitým faktorem zabraňujícím růstu plísní je větrání – proudění vzduchu vývoji plísní zabraňuje!

• větrat je nutno pravidelně a dostatečně intenzivně
• výměna vzduchu probíhá i přes spáry oken a dveří, proto při instalaci některých typů plastových oken a těsnění do oken (proti hluku a prachu) je třeba myslet na změněné klimatické podmínky a větrat častěji
• místnosti bez oken a skříně vestavěné do zdi je třeba opatřit větracím systémem

Plísně a potraviny v domácnosti

Pokud jsou potraviny, které pro plísně představují vhodný živný substrát, plísní napadeny, kazí se a snižuje se jejich biologická hodnota. Navíc mohou obsahovat plísňové jedy (mykotoxiny), které některé druhy plísní vylučují.

Aby k nedošlo k zaplísnění potravin v domácnosti, je třeba:

• potraviny uskladnit v čistém prostředí podle hygienických zásad a návodu výrobce
• vyhnout se nákupu potravin nahnilých a zaplísněných
• dbát na pravidelný a důkladný úklid spíže
• provádět pravidelné odmrazování a očistu chladničky
• pravidelně vynášet odpadky

Pokud jsou potraviny plísní napadeny, platí:

• kompoty, džemy a zavařeniny zlikvidovat celé (ne pouze viditelně plesnivou část)
• potraviny nevykrajovat a následně nekonzumovat (plísňový jed mohou obsahovat i topinky z okrájeného plesnivého chleba)

Likvidace plísní

K odstranění plísní se používají fungicidní (protiplísňové) přípravky, které jsou účinné jen tehdy, je-li vhodně zvolený přípravek správně aplikován (použit). Protiplísňový účinek v dezinfekčních přípravcích zajišťují určité chemické látky (aktivní chlor, aldehydy a jejich deriváty, alkoholy, kvartérní amoniové sloučeniny, organické kyseliny, peroxosloučeniny).

Dezinfekční prostředek se volí podle rozsahu postižení, druhu postiženého materiálu a prostředí, kde se plíseň vyskytuje. V případě pochybností, jaký přípravek zvolit, se vyplatí konzultace s odborníky (potřebné informace lze získat na hygienické stanici, hygienická služba může provést mikrobiologickou kontrolu vnitřního ovzduší).

Nejběžnějším způsobem odstraňování plísní je stírání napadeného místa tkaninou namočenou v dezinfekčním přípravku až do odstranění.

Další možností je ponoření předmětů do dezinfekčního roztoku, mechanické očištění a usušení. Dezinfekce postřikem se provádí přes tkaninu namočenou v dezinfekčním přípravku (brání šíření spor při postřiku), po ukončení dezinfekce je nutno místnost vyvětrat a zbytky inaktivovaného mycelia mechanicky odstranit setřením vlhkou tkaninou namočenou v dezinfekčním přípravku.

Vydezinfikované plochy a povrchy všech předmětů, které přicházejí do styku s potravinami, je nutno po mechanické očistě omýt pitnou vodou. V případě zaplísnění velkého rozsahu je vhodné obrátit se na specializovanou firmu, která provede odborný zásah.

Je třeba vědět, že dezinfekce znamená jen dočasné a jednorázové odstranění plísně.

Trvalé odstranění plísně je možné až po zjištění primární příčiny vzniku plísně a jejím odstranění.

Zdroj:
MUDr. Markéta Chlupáčová
SZÚ, Praha 2002