Přijde den, kdy by maminka ráda šla někam sama. Buď ve dne na nákup, k holiči, nebo večer s manželem třeba na návštěvu.
Po prvních dnech těsné symbiózy, kdy se matka nemohla od dítěte odpoutat, začíná mít chuť znovu žít „normálním“ životem. Nemusí mít kvůli tomu pocit viny, protože jde o rovnováhu dítěte i o její vlastní. Postupně se budou oba učit, jak existovat odděleně, a dítě pochopí, že mu matka nepatří.
Jestliže nemáme nikoho z rodiny nebo blízké přátele, kteří by se mohli o dítě postarat, nabízí se ještě jedno řešení – hlídání dítěte (Kontakty lze najít na internetu, zadáme-li v hledači heslo „Hlídání dětí“).

Jak si vybrat vhodnou osobu k hlídání

Je lépe, zejména poprvé, svěřit dítě někomu, koho už znáte nebo koho vám někdo doporučil a jemuž plně důvěřujete. Třeba vám před porodem a těsně po něm pomáhala s úklidem studentka. V takovém případě se na ni obraťte, zná dítě a dítě zná ji; je to dobrý výchozí bod.
Pokud osobu, která má dítě hlídat ve vaší nepřítomnosti, neznáte, požádejte ji, aby přišla den předem, abyste se s ní seznámila a viděla, jak se k dítěti chová.
Nezáleží na tom, jestli si vyberete dívku, chlapce, člověka mladého, nebo staršího (u nás na rozdíl od jiných zemí nabízejí své služby k hlídání dětí většinou ženy. Proto je už dále označujeme jako „dívky nebo paní na hlídání“).
Důležitá není ani tak zkušenost s dětmi, ale spíš dobrosrdečnost a zdravý rozum. Podstatné je, abyste si našli důvěryhodnou osobu, kterou považujete za spolehlivou, která má ráda děti a laskavě s nimi jedná. Jestli odejdete z domu bez obav, závisí mnohem víc na povaze hlídající osoby než na jejích zkušenostech s dětmi.
Hlídání už máte – ale jak si všechno před odchodem zorganizujete?

Následující rady vám mohou posloužit jako záchytné body:

• Předem připravte všechno, co bude po dobu vaší nepřítomnosti zapotřebí: láhev s dudlíkem, mléko, vodu, pleny, krém atd. Dívka či paní na hlídání pak nemusí pátrat ve všech skříních po čistých dupačkách.
• Požádejte paní či dívku na hlídání, aby přišla čtvrt hodiny před vaším odchodem, abyste měla čas všechno jí v klidu vysvětlit. Vyhnete se překotnému odchodu.
• Laskavě ji přivítejte. Pokud dítě nezná, seznamte ji s ním a ukažte jí hlavní místnosti bytu (koupelnu, dětský pokoj, kuchyň, obývací pokoj …). Ukažte, kde je uloženo čisté dětské oblečení, pleny, sušené mléko.
• Řekněte, případně napište jí, na co je dítě zvyklé: léky, zacházení, koupání, krmení …
• Napište jí také telefonní čísla, na nichž jste dosažitelná, a také další důležitá čísla, například lékaře, sousedů, pohotovosti nebo blízkých příbuzných.
• Jděte opravdu tam, kam jste řekla, že půjdete. Na změnu svého programu ji upozorněte a vraťte se v hodinu, kterou jste stanovila.
  Jestli toto všechno uděláte, můžete odejít bez obav.

Jak se vyhnout bolestnému loučení?

Řekněte dítěti, že odcházíte, a rozlučte se s ním. I když přesný smysl vašich slov nepochopí, váš tón ho uklidní. Pokud možno neodcházejte, když spí. Nejde-li to zařídit jinak, rozlučte se s ním s předstihem.
Kojenec vnímá citlivěji matčinu úzkost než to, že ho svěří na několik hodin někomu jinému; jakmile se tedy rozhodnete a všechno zorganizujete, odejděte zvesela a dobře se bavte.
Pokud všechno proběhlo dobře, obraťte se na stejnou ženu i příště. Zvykne si na dítě a dítě na ni.

První rok vašeho dítěte
autor: Anne Bacus
nakladatel: PORTÁL