Dítě s typickou pylovou rýmou je jasný alergik. Není tedy třeba dokazovat, jestli má alergický terén, ale musíme především identifikovat pyly, které vyvolávají rýmu. V případě dítěte s chronicky ucpaným nosem, přetrvávajícím kašlem nebo astmatem bude vyšetření zaměřeno zejména na vyhledávání alergického terénu. 

Vyhledávání alergického terénu

Spočívá na podrobném pohovoru a klinickém vyšetření (vyšetření kůže, průdušek, nosu), případně v odběrech krve umožňujících zjistit alergický terén. V pohovoru se zaměřujeme na výskyt astmatu, ekzému nebo alergické rýmy u rodičů nebo sourozenců dítěte. Pokud se vyskytují některé z těchto projevů, je riziko, že u dítěte je alergický terén.

Krevní testy zjišťující alergii

Krevní testy, které zjišťují alergie, se zaměřují na přítomnost IgE k určitým nejběžnějším alergenům. Na základě příznaků, jež lékaře vedou k podezření na alergii, se vyžaduje vyšetření z jediného odběru krve, kde se stanoví nejčastější alergeny. V případě pozitivního výsledku mají příznaky dítěte pravděpodobně alergickou složku. Spolehlivost těchto testů je 90–95 %. Negativita výsledku většinou znamená, že potíže dítěte nejsou alergického původu, ale neplatí to absolutně.
Stejně jako u ostatních krevních vyšetření existují i zde falešně pozitivní nebo negativní výsledky. Toto krevní vyšetření se nemusí dělat nalačno a může být provedeno, i když je dítě léčeno antihistaminiky.

Pátrání po alergenech stojících za příznaky

Pokud jsou projevy jasně alergického původu nebo pokud jsou pozitivní krevní odběry, pokračujeme v alergologickém vyšetření. Nejdůležitější je podrobný pohovor – lékař podobně jako stopař hledá jeden nebo více alergenů, které jsou původci potíží. U každého alergenu se ptá rodičů, zda jejich dítě mělo v přítomnosti tohoto alergenu nějaké problémy. Někdy je vztah mezi vystavením dítěte alergenu a klinickými projevy zcela zjevný. Dítě má vzápětí po pohlazení kočk y vždycky alergické projevy. Pohovor je však vždy velmi podrobný, téměř jako policejní výslech, a je založený na znalosti alergenů. To umožní objevit alergen, který stojí za projevy u daného dítěte. Kožní testy (viz kapitola 51) většinou potvrzují klinické podezření a není nutné v případě alergie na vzdušné alergeny provádět další vyšetření.

V obtížných případech

Alergologické vyšetření může pokračovat dalšími krevními odběry, provokačními testy nebo stanovením alergenu v místě bydliště dítěte.

Étienne Bidat, Christelle Loigerot
Alergie u dětí
Jak jim předcházet a jak je potlačovat
Alergie jsou nemocí století. I když jsou četné, příliš se toho o nich neví. Pokud se u dítěte objeví alergie – astma, ekzém, alergie na určitou potravinu, „senná rýma“… – rodiče často podléhají obavám a hledají odpovědi na otázky související s onemocněním, o sekundárních účincích léků apod. Od 80. let minulého století prošla alergologie velkým vývojem, ale v rodinách často chybějí nejnovější informace o symptomech, vývoji onemocnění a způsobech, jak mít nemoc pod kontrolou.

Autorky - Dr. É. Bidat je lékařka, vedoucí jednotky dětské alergologie a pneumologie v nemocnici v Boulogne sur Seine. Je autorkou odborných pojednání ve vědeckých časopisech, referátů a přednášek na národních a mezinárodních kongresech. C. Loigerot je předsedkyní Francouzské asociace pro prevenci alergií, asociace alergiků a rodičů alergických dětí.

nakladatelství Portál 2005