Miláno – Castelo Sforzesco

Po dopolení návštěvě Dómu s procházkou po střeše a krátkém odpočinku máme v plánu – náměstí Cadorna, pevnost Castelo Sforzesco, kostel Santa Maria delle Grazie, večerní Dóm a Piazza del Duomo.

Konečně jsme se ubytovaly a trošičku si odpočinuly, ale nechtěly jsme ztrácet moc času, naplánovaného máme moc, takže hurá do víru velkoměsta. Pár metrů od našeho ubytování je metro, vystoupily jsme ve stanici Cadorona. Hned jak vyjdeme z metra, rozhlížíme se po náměstíčku a opět nás překvapila velmi zajímavá, barevná socha, či plastika, obrovská jehla zapíchnutá v zemi uprostřed náměstí Piazzale Luigi Cadorona.

jehla

Jehla, niť a uzel je symbolem města módy a tři barvy na niti jsou tři barvy linek metra v Miláně. Jehla je zapíchnutá na jednom konci náměstí, jako by do země a vynoří se přes ulici její konec s s uzlem.

jehla

Odtud je kousek k cihlové pevnosti Castelo Sforzesco, která byla vybudována na místě původního hradu významného italského šlechtického rodu Viscontiů roku 1450 za vlády Francesca Sfrozy.

pevnost Castelo Sforzesco

V pevnosti se nachází několik muzeí, obrazárna, historický archiv, knihovna a vyhlídková věž.

pevnost Castelo Sforzesco
pevnost Castelo Sforzesco

Z jedné strany je pak velký park Parco Sempione se stadionem, akváriem a Mírovým obloukem, ideální místo na odpočinek, procházky, chvilku jsme poseděly na lavičce a nasávaly listopadové sluníčko.

mírový oblouk

Z druhé strany je krásná a velká fontána.

fontána

Postávalo tu několik prodejců nabízejících různé cetky, jeden prodejce – mladý černoch, nás oslovil a nasadil nám ručně pletené náramky, prý přináší štěstí, když nám je daruje, vyprávěl o jeho kmeni v Africe a pak za ně chtěl nějaký peníz :), Náramky byly hezké a už jsme je měly na ruce, tak jsme mu pár drobných daly. Nikolka náramek ztratila ještě ten týž den a já na pokoji. Takže jestli by nám přinesl štěstí, to jsme se nedozvěděly.

zdravíme 🙂

Sluníčko začalo zapadat a my jsme se vydaly zpět na náměstí, kolem jehly a dál na druhou stranu, až jsme se dostaly ke kostelu Santa Maria delle Grazie, kde je slavná freska Leonarda da Vinciho – Poslední večeře. Ta se nachází na stěně v jídelně dominikánského kláštera, který je napojen na kostel. Areál kostela a kláštera včetně fresky je od roku 1980 zapsán na seznamu UNESCO.

kostel St. Maria delle Gracie
kostel St. Maria delle Gracie

Kdo chce vidět Poslední večeři, musí se objednat internetem a bývá hodně plno. My jsme se šly jen podívat na kostel, prohlédnout si můžete jak kostel zevnitř, tak zahradu. Zdarma. Vstupné na shlédnutí fresky bylo pro nás moc, 80€ na osobu, takže jsem si fresku nechaly ujít. Kdo by chtěl, můžete se objednat >>>tady<<<.

Pomalu se vracíme zpět a když metro zastavilo na stanici Duomo, řekly jsme si, že vystoupíme a koukneme se na Dóm a náměstí ozářené nočními světly. Momentální nápad a úprkem se hrneme ke dveřím. Ostatní cestující asi moc nechápali. Ale stálo to za to.

večerní Dóm

Krásně osvětlené náměstí, kde se stavěl pomalu vánoční stromeček, katedrála se mi zdála v těch světlech ještě krásnější a bělejší, všude živo, řekla bych, že snad víc lidí, než dopoledne i nákupní centrum žilo, kavárničky, obchody …, krása.

Galleria Vittorio Emanuele

Hezky jsme se pokochaly a nasály předvánoční atmosféru, daly si v kavárně kávičku a opět metrem hupky, dupky konečně do postýlky.

A zítra nás čeká celodenní výletík do nedaleké vesničky Bergamo.

Napsat komentář